Questy

Stříbrné salvy

Bitevní vřava v plném žáru, vzduchem se linou zoufalé výkřiky a rachot zbraní. Hordy nemrtvých právě tlačí k ústupu zbylé oddíly domobrany, které se stahují z hradeb dál do města. Boj trvá už celé čtyři hodiny. I když ztráty nemrtvých jsou dvakrát větší, než na straně lidí, rozdíl není znát. Domobrana nikdy nebyla složena ze zkušených válečníků, ale nyní bojují s největším odhodláním. Jestliže se jim nepodaří udržet nepřítele dostatečně dlouho, padnou i jejich prchající ženy s dětmi.

"Vojíne, hlášení!" křikl velitel na přibíhajícího muže.
"Pane, špatné zprávy, královské vojsko je od nás ještě celý den cesty, nikdy to nestihnou včas. Hradby byly prolomeny, stahujeme se do citadely, ale nevydržíme dlouho," vysypal ze sebe vojín.
"Dobrá, snažte se udržet, co nejdéle to půjde, očekávám další hlášení," oznámil velitel a hlava mu klesla do dlaní.

"Pane, pane! Něco se děje!" Na udýchaného vojína dopadl pochmurný pohled velitele. "T-to musíte vidět!"

Mračna kostlivců jako by se zastavila – ne, počkat – oni se obracejí! Od cesty je vidět skupina sotva padesáti postav v kápích. Krajina v jejich okolí jako by se rozzářila. Poslední paprsky slunce odrážející se od jejich lesknoucích se zbraní působí přímo magicky. Jako jeden muž, shodili kápě a pozvedli své zbraně. Jen zkušený pozorovatel si mohl všimnout stříbrných spon ve tvaru šípu, kterými měli sepnuté pláště. Nikomu však nemohl uniknout ten déšť šípů, který se snášel na hlavy nemrtvých. Znovu a znovu. Nemrtví nepadali po jednom či po desítkách, ale rovnou celé stovky se hroutily na zem.

Slunce pomalu vycházelo na obzor, spoušť ve městě byla obrovská. V hlavním sále citadely právě probíhala audience.
"Pánové, jsme vašimi dlužníky. Děkujeme za záchranu, vás poslalo snad samo nebe," promlouval hejtman k jednotce hraničářů.
"Rádi podáme pomocnou ruku, zvláště proti takovýmto stvůrám zla. Je to naše práce," odpověděl velitel.
Hejtman pokračoval: "Čemu ale nerozumím, jak jste se dokázali vypořádat s nimi tak rychle? Jsou v tom snad nějaké čáry? Ještě nikdy jsem neviděl nic takového."
"Ne, žádná magie. Pouze umění. Naše zbraně jsou zhotoveny nejlepšími zbrojíři, speciálně na boj s nemrtvými."

"Zajímavý příběh stařeno, zde máš svých pět zlaťáků a přidám dalších pět za informaci o těch zbraních."
"Ó vznešený pane, co vím, ze světa již vymizeli mistři zbrojíři. Ale povídá se, že žije ještě žena posledního ze zbrojířů Stříbrné salvy, prý po smrti svého manžela opustila své obydlí a nyní se toulá, kdo ví kde," odpověděla stařena a nenápadně nastavila ruku. Do dlaně spadly další mince.
Dobrodruh okamžitě opustil stařeninu chatrč a vydal se na cestu.