"Kde je?!" rokřikoval se regent Trinsický ve své kanceláři „okamžitě mi zavolejte Holdvira". Za necelou půl hodinu vkročil muž v lesklé zbroji barvy vycházejícího slunce do kanceláře se založenou přilbicí zdobenou fenixím peřím pod ramenem a otázal se regenta „Volal jste pane?". Regent se napřimil v křesle a zvýšeným hlasem: „Volal. Celou večnost tě nikdo nemohl najít". Rytíř přešlápl a lehce otráveně odvětil: „To víte pane... připravuju rekruty k boji". Regent mávl rukou „Nuže k věci" odmlčel se „mám pro tebe úkol. Posel z Britainu přinesl zprávu, že na dvoře krále sloužila arcimágyně jakožto vrhchní mág, jež démony se zabývala, avšak její bádání bylo označneo za nebezpečné a čarodějka byla zproštěna své funkce. Ostěhovala se do své věže severně nad Templářské město" regent přimhouřil oči na rytíře a pokračoval ve výkladu úkolu: „Najdi ji a požádej i o pomoc proti Pánu zhouby Mehrunessovi". Rytíř přikývl „Ihned vyrazím, pane". Obrátil se k regentovi zády a zamířil táhlou chodbou k východu.
Za hodinku dorazil Holdvir do lesů, jejichž hranice se nacházela na začátku poloostrova ne němž se měla údajně arcimágyně zdržovat. Sesedl ze svého oře a přivázal jej k jednomu ze stromů v lese. Sňal si helmu a pod ochranou stínu listoví se přibližovla k hranici lesa. Dorazil k ní, přikrčil se a pochopil. Přišel pozdě, ale jakto? Prapor Mehrunessovi armády obléhal vež. Proč to? Proč se Mehruness zabývá mágyní, která žije v ustraní. Asi něco ví, pomyslil si. Tohle ale jistě jisto sám nezvládne. Celý prapor a proti němu jediný muž? To by bylo holé šílenství, proto se vrátil ke svému koni a zatroupil na svůj roh. Netrvalo dlouho a hrdina za hrdinou se sbíhali k boku Holdvirovu. Mehrunessův prapor se nedal lehce. Ostré hroty kopiníků srážely k zemi bojovníka za bojovníkem, déšť šípů se snášel na bojiště ze všech stran, démonické chrliče zasypávali hrdiny explozemi. Bojovníci v čele s Holdvirem se probili k čarodějnině veži, kde Jessica, to její jméno, vzdorovala náporu generálce a jejím démoním poskoků. Holdvirův šik přejel démony během chvilinky. Generálka zatlačená do kouta bránic se útokům ze všech stran ustoupila.
Holdvir vystoupal na vrchol věže, kde Jessica celá vyčerpaná padla k zemi. POkleknul k ní a nabídl jí oporu. Unaveně k němu zvedla hlavu „Děkuji Vám, hrdinové.." hlesla „Co vás sem přivadí?". Rytíř si otřel krvavou tvář a odpověděl jí: „Přišel jsem vás požádat o pomoc při orbaně Trinsicu proti Pánu zhouby". Jessica se ztěžka zvedla a opřela se o svou dubovou hůl, pokývla a pravila: „Slyšela jsem, že přišel na tento svět, ale teď vám pomoci nemohu. Čas mi musíte dát. Přijdu až já uznám za vhodné, ale slibuji vám za vaši pomoc, že přijdu..." odmlčela se a odkráčela do své knihovny ve věži. Rytíř se za ní spokojeně pousmál koutkem rtů a opusitl její věž se slovy: „Tak snad tedy přijde až ji bdueme ptořebovat nejvíce".
Holdvir vše ještě ten den nahlásil regentovi a vrátil se k tréninku nově naverbovaných rekrutů. Snaží se připravit stráže co nejlépe. Poslední zprávy říkají, že armáda je vzdálena dva až tři dny od Trinsicu.