Ministerské výnosy

Bude to již přes měsíc, co se draci sletěli v Britanském průsmyku a měli v úmyslu spálit město, vydobýt si opět svou slávu a respekt. Tři týdny to bude ode dne, kdy dračí armáda už víceméně organizována v čele s draky, ale také i lidmi, říkající si Uctívači draků, napadla Yew. Ani do dneška se místní řádně nezotavili z napadení a nestihli opravit všechny škody. Několik občanů Yewu bylo dokonce uneseno, ale za asistence sličné Lovkyně draků Brienne byli bez vážných zranění zachráněni.

Otázkou zůstává, co bude dál... Zdá se, že draci se semkli a chystají další výpady. Brienne se tedy pustila do pátrání, co se mezi draky děje. Dle jejích zpráv se zdá, že si draci po dlouhých 3000 letech zvolili dračího krále a uchýlili se do bývalého hlavního města jejich království, jež bylo objeveno vykopávkami profesora Sebastiana. Dle Briennina popisu střeží nyní vstup čtyři strážci a v městě se nyní zdržuje pouze dračí princ. Poloha dračího krále není známa. Ten, který přemůže jednoho ze strážců a získá jeho šupinu, bude moci se svou skupinkou navštívit toto město.

Dračí šupiny budou celkově 4, jedna pro skupinu. Draci jsou nalezení ve světě.

E: Pro naplánování si prosím napište page. Prosila bych výpravy nejlépe do 21.10. Děkuji.
Výpravy prosím po 7-8 postavách.

Starý muž vyšel z lesa a zamířil si to rovnou ke vchodu do jeskyně, kde postávalo několik dělníků.

"Ahoj Martine, už je hotovo?"
"Ano profesore."

"Zával odstraněn, veškeré starožitnosti odneseny, nyní se do vykopávek dostane kdokoli."

"Nevadí Martine, vše co jsme chtěli jsme odnesli a ty potvory jsou čím dál tím otravnější."

"Profesore?" Martin se zahleděl na starého muže.

"Ano?"

"Jste si jistý, že to je dobrý nápad?"

"Nevím, ale nemáme již prostředky abychom to zde uhlídali. Proto se raději posuneme o dům dál."

Oba muži se vydali lesem k nejbližšímu městu.

Hlomoz a neuvěřitelný se otřásal jeskyním městem mágů. I sám temný liche byl z toho otřesen co se v jeho kumbále, který se mu mladí hrdinové snaží čas od času poplenit, děje. V podvědomí jen slyšel: " Tuto bránu nemusíš střežit, neboť kdo do ní vleze i když má oprávnění, tak nepozná nic jiného než čiré zoufalství z toho, že už nemůže zpátky do světa. Existují jen dvě cesty ven, krátká cesta zkrze smrt a nebo ta dlouhá zkrze velký kýbl zoufalství a lidé budou potit krev u toho a kletbama se ohánět. Nebojím se, že to někdo zvládne. Proto je nech v klidu procházet, a nebo je trošku poškádli"

Draci rev se rozhleha skalami a zástupy skřetů, horských obrů i obyvatelé přilehlých jeskyň prchají před dračím šílenstvím.

Jedna ze skupinek prchajících skřetů po cesté objeví ležíci ženu v bezvědomí oděnou do zbroje ohně, se štítem jež dračí šupinu připomíná a mečem jež ostrý jako dračí zub jest. Svážou ji a odnášejí ji do pevnosti ke svým příbuzným, kam se chtějí cuhýlit před šilejícími draky. Skřetí zástup je ale spatřen nedaleko Trinsicu i s uvězněnou ženou a proto se hridnové neváhají pustit do bitvy o spanilou dívku.

Dívka je hrstkou hrdinů zachráněna ze skřetích páru a představuje se jim jakožto Lovkyně draků Brienne. Brienne požádala hrdiny ještě jednou o pomoc. Její skovstná zbroj" " Zbroj Královny ohně" byla skřety rozkradena a kdoví po jakých koutech světa se teď nachází. Proto žádá každého, kdo jakoukoliv část zbroje objeví, nechť jí ji navrátí.

Poznámka: Zbroj má 5 částí. Nalezení části, prosím o navrácení! = napsat page. Děkuji.

Ramena nalezena rytířem Bakus Antikus, gratuluji.
Nákrčník nalezen sličnou Majkedku, gratuluji.
Rukavice nalezeny čarodějem Prokopem Bubnem, gratuluji.
Hrduní plát lukostřelec Dag, gratuluji.
Nohavice objevil rytíř Uruk-hai Isildur, též gratuluji.

<i>Málokdy opouštěl zdi knihovny (alespoň od té…příhody), ale dnes si za odměnu táhne zpět celý pytel buráků – nabídka, které nemohl odolat ani on. Jednání s mágy bylo vždy vyčerpávající, i když býval ještě jedním z nich, ale teď už se dočista zbláznili. „Prý soutěž“, zamyslel se a jeden po druhém začal zasouvat svitky do polic knihovny, kterou spravuje už tolik let. „Ulož svitky k sobě a ukaž je všem, kteří si o ně řeknou, aby mohli hledat dál po celém světě. Ano ano, tak to říkal. Ti nejrychlejší dostanou odměnu, stádo koní, magické předměty svázané s duší, střechu nad hlavou, drobnost na památku. Jako by nebyly zábavnější válečnické turnaje – tam si něco na památku odnesl každý, kdo byl schopen odejít a nebylo s nimi tolik práce. Mágové už jsou vážně znudění. Tak se podíváme, jakou šifru si to vymysleli. Ook, ook“. Přinesl si ke stolu největší pergamen, který našel, a do levého horního rohu začal pomalu psát…</i>

Ten, komu se podaří správně rozluštit heslo z nápověd, nechť kontaktuje GM Grima. Spolu se dvěma spolubojovníky bude vpuštěn do krátké dung části. Účastnit se mohou lidé, krysy, basteti i vlkodlaci dle libosti.
E: Výsledkem je smysluplná věta.

E: Nápovědy a diskuze <a href="http://www.darkparadise.cz/Forum/viewtopic.php?f=8&amp;t=4990&amp;p=170…;

Po pátečním útoku Trinsických oddílů na Mehrunessovu armádu, která Trinsic oblehála. Byl Mehruness, oslaben ztrátou magických předmětů, nucen se stáhnout do jeho chrámu.

Jessica byla odhodlaná démona pronásledovat do chrámu a uvěznit jej stejně jako před několika lety. Zanechala magickou bránu ve své věži pro hrdiny, jež ji chtějí podpořit v boji a vyrazila do chrámu. Hrdinové se brzy připojili k jejímu zápolení s posledními strážci Mehrunesse. Po zdlouhavém probijení se do hlavní chrámové místnosti se hrdinům podařilo, probojovat se do středu chrámu blízko k Mehrunessovu trůnu. V lítém boji Jessica rozestavěla magické krystali do kruhu ve středu místnosti a požádala, aby ji hrdinové chránili. Ti se semkli a drželi démony a krvelačné kostlivce od sličné čarodějky, který pronášela zaklínadlo. I sám Mehruness v zoufalém boji projížděl bojištěm a roznášel hrůzu i smrt.

Poslední démoni padali, Mehruness se stáhl ke svému trůnu a arcimýgyně pronášela poslední slova zaklínadla držícHůl svázání a předčítajíc z Knihy démonů. Poslední slova moci padla a démon vzplál jasně bílým plamenem. Plamen se vznesl a zamihotal se nad Schránkou duší, jež ležela uprostřed kruhu, který Jessica vytvořila. Jessica spustila ruce ke Schránce a démonova duše do ní vklouzla. Jessica si oddechla a opatrně pozvedla Schránku duší se slovy: „Je dobojováno, hrdinové!".

Jessica ukryla všechny tři předměty na nová místa, aby byla lépe chráněna a na vrátila se ke klidu do své věže. Trinsic je opět volný a brány průchodné. I Holdvir se vrátil ke klidným dnům při obchůzkách města. Kdo ví, co bude dál. Třeba tyto hrdiny osud opět zaplete do svých pavučin.

Hledání posledního předmětu bylo zdlouhavé. Kniha démonů byla dobře ukryta a chráněna. Po knize pátrala jak Jessica, tak i Mehruness, ale démon byl uspěšnější. Objevil Knihu jako první u kořenů posvátného stromu elfů, kteří stráží strom i knihu. Král elfů pod náporem démonovi armády, držíc poslední kořeny, které Mehrunesse drželi od Knihy démonů, vyslal zprávu arcimágyni Jessice s prosbou o pomoc. Otevřela magickou bránu dle údaju, které ji král elfů zaslal. Hrdinové se vrhli do kořenů posvátného stromu a pustili se do lítého boje.

Dokázali se přes rytíře, jedovaté hady, lukostřelce a nemrtvé hordy prodrat až k hrstce elfů, která odolávala mohutným démonům. Král elfů hrdiny za svou odvahu a pomoc odměnil a pustil je do hlubokých kořenů stromu, kde se nálezá cesta ke Knize démonů. Kniha však byla chráněna několika po sobě jdoucími branami, které měli své klíče.
Jako první brány pokořili a knihu získali Mailo s Pepinem - gratuluji.

Jessica nyní drží všechny tři mocné předměty, které jsou potřeba ke svázání duše Mehrunessovi. Už zbývá jen vyčkat správné chvíle a Jessicu při obřadu ochránit. Jistě hrdinům brzy sděli svoje plány. Buďte však opatrní. Démon nikdy nespí a jeho zloba po ztrátě všech tří předmětů bude strašlivá.

Já profesor Sebastian tímto vyhlašuji toto sdělení.

Díky těžké práci a asistenci hrdinu tohoto světa se nám povedly objevit vykopávky a vstup do prastarého Města Draků. Jelikož nikdo neví co se skrývá uvnitř, rozhodli jsme se vypsat malé klání.

Díky bohům jsou po světě umístěny tři čokoládové sošky draků. Jsou hlídány tajemstvím a strážci podzemních jeskyní a chrámů.

Kdo sošky donese, dostane právo vydat se skrz bránu se svou skupinou a poznat dračí tajemství.

Ale pozor!!! Kdo dovnitř vstoupil, ještě se nevrátil.

Pro odevzdání soch a naplánování času výpravy, kontaktuje Božského Qvida.

poznámka: 1 socha jeden vstup, aby bylo jasno ...

Nedaleko překrásného města Trinsic:

"Profesore co to je?"
"Klíč Martine, uvidíme jestli se nám povede ho použít."
Sebastian si prohlíží malý předmět, který vytáhl z mrtvoly Malkavianského klíčníka.
"Hrdinové nám dnes velmi pomohli, že profesore?"
"Ano, a hned jak zjistíme jak klíč použít, náležitě se jim odvděčíme."
"Pojď Martine, zkontrolujeme bránu."

Druhý předmět jež hrdinové a Jessica hledají se nalézá ve věštírně Arkádu. Avšak, co ukázala poslední výprava za Holí svázaní, která je nyný v držení Jessici, Mehruness tyto předměty chce získat a zničit za každou cenu. Dle zpráv, které se donesli Jessice je věštírna již obsazena a vrchní věštkyně Dariel v zajetí.

Jessice neváhala a svolala hrdiny jež měli odvahu a chuť se znovu střetnout s vojsky Pána zhouby. Vyčkala chvíli krátkou, protože času nebylo nazbyt. Otevřela magickou bránu a hrdinové se pustili opět do tuhého boje. Až v podvečerních hodinách se hrdinům podařilo získat kontrolu nad hlavní Arkádskou svatyní a osvobodit věštkyni Dariel.

I přesto že, bojovníci pokládali životy za záchranu věštíren i vrchní věštkyně, odmítla Dariel Schránku duší vydat jen tak. Mocný předmět, který dokáže přivést na svět jakkoukoliv duši, tudíž i duše vrahů, mocných zlých čarodějů, ba i krutých démonů jako je Mehruness. Dariel, ale přislíbila, že Schránku získá ten, kdo její hádanku vyřeší. Nechala ji vytesat na sochy ve svatyni.

Kdo první hádanku Dariel vyřeší, Schránku duší získá i s malou odměnou. Brána do věštírny je otevřena v Jessičině věži a přístup do svatyně je volný.

Schránka duší vyzvednuta hráčem Mailo, gratulujeme.

Jak Jessica oznámila hrdinům tohoto světa při obraně Trinsicu, tak také bylo. Dnes ve večerních hodinách arcimágyně otevřela ve své věži bránu, jež vedla do komnat, kde se údajně měla nalézat velice vzácná čarodějnická Hůl svázaní.

Hrdinové se sešli na smluvenou hodinu a vyrazili vstříc holi. Zdál se to být úkol zvládnutelný levou zadní, ale zdání může klamat. Hrdinové mizeli v bráně jeden za druhým, ale na druhém konci je už čekal Mehrunessuv prapor. Není se čemu divit. Samozřejmě, že pán zhouby bude usilovat o získání předmětů, které by mohli vést k jeho spoutání a navrácení do astrálních sfér. Ač hrdinové padali unávou či pod meči rytířů jež Mehrunessovi se zaprodali, nevzdávali se. I přes strastíplnou cestu dospěli k svému cíli. K jejich zklamání od hole je dělí poslední krok. Pět bran, pět klíčů, pět nápověd je dělí od prvního předmětu a malého pokladu.

Brána je stále otevřena v Jessičině věži a každý, kdo má zájem může nahlédnout na nápovědy a zkusit své štěstí.

Hůl vyzvednuta mágem Zedníkem Magic Johnem k získání Hole svázaní a malé odměny gratuluji.

Den jako každý jiný pomyslil si Holdvir při obhlídce Trinsicu. Projížděl kolem hlavní brány, když to začlo. Salva šípů zakryla slunce a stín dopadl na Trinsic. Strážci na hradbách padali jeden po druhém jak hrušky. Holdvir neváhal ani chvíli a zatroubil na roh. Trinsické poplašné zvony se rozezněli a hrdinové se začali sbíhat k hlavní bráně.

Obránci se o útočníky rozbili jako příliv o skály. Uvodní nápor obráncu na utočící Mehrunessovu armádu byl rozprášen a armáda se hrunla do centra města. Po velké části Trinsicu probíhali menší potyčky. V těchto menších potyčkách vítězili obránci, kterým se dařilo utočníky rozdělovat a lehce zneškodňovat. Obráncům se tedy podařilo první linii rozprášit a opět se vrátili před hlavní bránu. Zde se strhla dechberoucí bitva, které se přelévala ze stranu na stranu.

Trinsická dlažba již byla pokryta těly a nasákla krví, když se na bojišti zjevila arcimágyně Jessica, kterou hrdinové v čele s Holdvirem zachránili a požádali ji o pomoc. Jessica se postavila na stranu Trinsických, aby splatila svůj dluh. Zkušená mágyně přinesla do řad obrnců klid a svými blesky a ohněm drtila řady nepřátel. S Jessicou v čele obránci vytlačili armádu na okraj města. V tu chvíli se země zatřásla a před nimi se v plamenech zjevil sám pán zhouby Mehruness. "Dál ani krok!" Křikla Jessica za sebe a rychle vyhrkla zaříkávadlo. Magickou bariérou oddělila obě armády od sebe. "Ach, Jessico..Jessico.. Opět se shledáváme čarodějko..." Jessica se na něj ušklíbla a odsekla: „Opět a stejně jako před sto lety tě pošlu tam, odkud jsi přišel!"
Mehruness vyhružně zachrčel a mečem ťal do bariéry. Meč zajiskřil, vzepjal se Mehrunessovi v rukou a odrazil se vdál. Jessica se uchechtla a obrátila se k hrdinům, kteří statečně bránili město. Lehce se pousmála a pravila: „Pro teď se trošičku stáhneme. Musím Vám něco říci". Obránci se stáhli a Jessica se rozvykládala: „Tak tedy, tu bariéru smozřejmě neudržím věčně, ale nějakou dobu vydrží a jeho armádu v ní udrží. Získá nám čas k získání tří magických předmětů které mi pomohou Mehrunnese svázat a a poslat ho zpátky odkud přišel. Pro dnešek boje skončili. Můžete se stáhnout a nabrat síly. V následujících dnech Vám sdělím pozice oněch předmětů, které bude ptořeba získat."
Jessica se vlídně usmála dokola, rozloučila se, mávla kolem sebe holí a zahalena bílým světla zmizela...

Dnes je tedy dobojováno, ale další bitvy nás určitě čekají, oddechl si Holdvir a unaveně zamířil ke kasárnám.

Poznámka: Uvidím-li kohokoliv snažit se jakkoliv provokovat či nějak bugovat NPCčka před Trinsicem, nebudu o tom polemizovat = trest

"Kde je?!" rokřikoval se regent Trinsický ve své kanceláři „okamžitě mi zavolejte Holdvira". Za necelou půl hodinu vkročil muž v lesklé zbroji barvy vycházejícího slunce do kanceláře se založenou přilbicí zdobenou fenixím peřím pod ramenem a otázal se regenta „Volal jste pane?". Regent se napřimil v křesle a zvýšeným hlasem: „Volal. Celou večnost tě nikdo nemohl najít". Rytíř přešlápl a lehce otráveně odvětil: „To víte pane... připravuju rekruty k boji". Regent mávl rukou „Nuže k věci" odmlčel se „mám pro tebe úkol. Posel z Britainu přinesl zprávu, že na dvoře krále sloužila arcimágyně jakožto vrhchní mág, jež démony se zabývala, avšak její bádání bylo označneo za nebezpečné a čarodějka byla zproštěna své funkce. Ostěhovala se do své věže severně nad Templářské město" regent přimhouřil oči na rytíře a pokračoval ve výkladu úkolu: „Najdi ji a požádej i o pomoc proti Pánu zhouby Mehrunessovi". Rytíř přikývl „Ihned vyrazím, pane". Obrátil se k regentovi zády a zamířil táhlou chodbou k východu.

Za hodinku dorazil Holdvir do lesů, jejichž hranice se nacházela na začátku poloostrova ne němž se měla údajně arcimágyně zdržovat. Sesedl ze svého oře a přivázal jej k jednomu ze stromů v lese. Sňal si helmu a pod ochranou stínu listoví se přibližovla k hranici lesa. Dorazil k ní, přikrčil se a pochopil. Přišel pozdě, ale jakto? Prapor Mehrunessovi armády obléhal vež. Proč to? Proč se Mehruness zabývá mágyní, která žije v ustraní. Asi něco ví, pomyslil si. Tohle ale jistě jisto sám nezvládne. Celý prapor a proti němu jediný muž? To by bylo holé šílenství, proto se vrátil ke svému koni a zatroupil na svůj roh. Netrvalo dlouho a hrdina za hrdinou se sbíhali k boku Holdvirovu. Mehrunessův prapor se nedal lehce. Ostré hroty kopiníků srážely k zemi bojovníka za bojovníkem, déšť šípů se snášel na bojiště ze všech stran, démonické chrliče zasypávali hrdiny explozemi. Bojovníci v čele s Holdvirem se probili k čarodějnině veži, kde Jessica, to její jméno, vzdorovala náporu generálce a jejím démoním poskoků. Holdvirův šik přejel démony během chvilinky. Generálka zatlačená do kouta bránic se útokům ze všech stran ustoupila.

Holdvir vystoupal na vrchol věže, kde Jessica celá vyčerpaná padla k zemi. POkleknul k ní a nabídl jí oporu. Unaveně k němu zvedla hlavu „Děkuji Vám, hrdinové.." hlesla „Co vás sem přivadí?". Rytíř si otřel krvavou tvář a odpověděl jí: „Přišel jsem vás požádat o pomoc při orbaně Trinsicu proti Pánu zhouby". Jessica se ztěžka zvedla a opřela se o svou dubovou hůl, pokývla a pravila: „Slyšela jsem, že přišel na tento svět, ale teď vám pomoci nemohu. Čas mi musíte dát. Přijdu až já uznám za vhodné, ale slibuji vám za vaši pomoc, že přijdu..." odmlčela se a odkráčela do své knihovny ve věži. Rytíř se za ní spokojeně pousmál koutkem rtů a opusitl její věž se slovy: „Tak snad tedy přijde až ji bdueme ptořebovat nejvíce".

Holdvir vše ještě ten den nahlásil regentovi a vrátil se k tréninku nově naverbovaných rekrutů. Snaží se připravit stráže co nejlépe. Poslední zprávy říkají, že armáda je vzdálena dva až tři dny od Trinsicu.

Muž s kaštanově hnědými,dlouhými vlasy, v plátové zbroji v barvě vyhcázejícího slunce procházel zachmuřeně chodbou, na jejímž konci zabušil na dveře. "Vstupte" ozvalo se z poza dveří a rytíř s hlavou plnou starostí vstoupil do místnosti. Za starým dubovým stolem, avšak dosti drahým, seděl muž zavalitější postavy, vlasů barvy mléka. Podepisoval pergamen za pergamenem a odkládal jej na hromádku, která byla o poznání menší než ta, z které ona lejstra bral. "Co se děje?" otázal se muž pokračujíc v podepisování lejster, hlasem jež jasně naznačoval, že je rušen. Rytíř přistoupil ke stolu, založil si přilbici zdobenou fénixovými peřím, pod pravé rameno, přimhouřil oči a pravil „Zvědové se vrátili, Regente," muž sedíci za stolem zvedl hlavu tázajíc se otráveně „No a?". Rytíř nespokojeně přešlápl „Jistě víte o incidentu v oblasti vísky Lakeshire, kde Čaroděj Dwrell v ještěři jeskyni přivedl jednoho z démonů na tento svět". Regent si opřel bradu o hřbet pravé ruky a přikývl. Rytíř znovu spustil "Tak tedy zvědové přinesli zprávy, že menší prapor se utábořil nedaleko Trinsicu v pevnosti směrem k Britainu, pane". Muž sedíc v křesle rozrušeně vstal a opřel se rukama o stůl „CO ŽE a to mi říkáte jen tak?". Rytíř se kysele pousmál koutkem rtů „Zvědové též přinesly zprávy, že se nejspíše jedná o předvoj armády onoho démona" rytíř si odkašlal „Pán zhouby Mehruness aspoň to vypověděli zvědové, že se o něm hovoří". Regent přistoupil k oknu a zahleděl se na západ „Vše?". Rytíř se otočil k Regentovi a zakroutil hlavou „Ne, pane. Dle posledních informací byl předvoj rozprášen bojovníky z ruzných uskupení, ač dle zvědů to nebyla lehká záležitost. Pokud se opravdu jednalo o pouze předvoj a boj byl tak komplikovaný. Máme se s největší pravděpodobností na co těšit". Regent pokývl a očkem koukl po rytíři, ten pokračoval v hlášení: „Poslední zprávy se liší. Jedná se o příchod hlavních sil armády. Máme několik zpráv říkajících,že máme pět až sedm dní než hlavní armáda dorazí k branám Trinsicu". Regent se odtáhl od okna a přistoupil k muži a pravil: „Zdvojnásobte stráže na západních a jižních hradbách! Každý bojeschopný muž v Trinsicu a okolí ať se hlásí v kasárnách!". Rytíř sklapl plátové "podpatky" k sobě a vyhrkl: „Rozkaz, Regente!". Regent zasedl za stůl a shrnul štos pergamenů ze stolu „Já mezitím zkusím rozeslat jezdce do okolních měst jestli nezískáme nějakou pomoc, ať už třeba od potulných bojovníků či nějakého silného uskupení... Odchod Holdvire veliteli střáží trinsických". Rytíř zmizel v uličce za dveřmi a regent se dal do psaní zpráv, jen co cvakla klika, při zavírání dveří, se od stolu na moment koukl z okna a zamumlal si: „Zdá se, že se nad Trinsicem se stahují mračna...". Sklonil hlavu do pergamenů a psal dál...

Dnes v noci se nad osadou ještěranů spusitla podivná bouře. Blesky bičovaly vrcholky hor nad ještěří vesnicí pouze v jednom místě. Na místě jež ještěří kmen střeží. Obětní kámen ve vrcholcích hor se nalézá. Po dlouhá léta ještěrani střežili ho, avšak poblouzněný čaroděj Dwrell tuto noc jej obsadil a podivný rituál zde připravil. Temného pána zhouby přivést chtěl, obětní kámen tedy v moci měl. Bitva strhla se veliká. Hrdinové světa tohoto, zabrániti vykonání rituálu chtěli, ale čas byl proti nim a dorazili pozdě...
Temný pán povstal z popela obětovaného těla a vyrazil do světa roznášet zkázu a teror. Čaroděj Dwrell by za své činy popraven, ale temný pán už kuje pikle a sbírá síly. Kdo ví, kde udeří poprvé...

Zápisky kroniky městečka Lakeshire

Dne 19.7. se podařilo výpravě hrdinů doprovodit mistra Františka, který se nabídl, že vyrobí magické nůžky k nastříhání magických látek, k výhni jež, za potřebí k výrobě těchto nůžek. Dlouho se František potil u výhně a nespokojeně si mrmlal, ale uspěl a magické nůžky spatřily světlo tohoto světa.. Jakožto odměnu za získání materiálu a doprovodu k výhni. Budou tyto magické nůžky k dispozici všem v Britainském krejčovství.

S poděkováním Cech řemeslníků Britainu

Zápisky kronikáře cechu upírů:

Jejich pán se bude zlobit, velice se bude zlobit. Strážci klanu byli poraženi, ještě než stačili vystoupit z brány do tohoto světa. Skupina asi 10 hrdinů srdnatě bojovala s velkou přesilou. Nakonec ale bez větších problému porazila jednoho z vůdců klanu a vyzvedla si svou odměnu. Vidina zabitého vůdce a brány, která se objevila nad jeho tělem, zvítězila nad touhou vyčistit armádu do posledního. Hrdinové se zesláblí stáhli zpět do svých domovů, aby si ošetřili rány z bitvy.

Je Nám bohužel jasné, že tahle bitva nebyla zdaleka poslední. A posluhovači Malkaviana se budou chtít na tento svět za každou cenu.

"Sviť pořádně!!" Zařval štíhlý muž na svého hrbatého společníka."Tady někde to musí být."
Prohlížel si kamennou stěnu a potichu si něco brumlal.

"Ano!" Zasmál se … "Tady to je, tady je vstup."

"Brrreeeznik ví co dělá." Pověděl hrbáč, zatím co jeho společník zkoumal rytiny na kamenech. Potom se dotkl dvou, a s rámusivým burácením se začala odsunovat část stěny. Tady to je ..

"Našli jsme to … podej mi nůž a přiveď našeho společníka. Konečně se budeme bavit. A Náš pán se bude smát."

František usedl do křesla v kanceláři cechmistra řemeslníků v Britainu. Povzdechl si a poškrábal se na plešce. Cechmistr zvedl hlavu od lejster a optal se ho „ Tak co, jak to šlo s nůžkama?“ František mávl rukou „ ááále potřebný materiál na výrobu jsem získal s pomocí místních hrdinů, ale bylo jich tuze málo. Výheň, kterou potřebuji k výrobě oněch nůžek, je velice přísně střežena. Bude zapotřebí více bojovníků.“ dopověděl a zachmuřil se. Cechmistr se pousmál „ S tím si nelam hlavu Františku. Ihned dám rozeslat posli do všech krajů, aby se ti neudatnější dostavili…erm..Kdy, že vlastně chceš vyrazit?“
František rozradostněně odvětil „ Tak třeba ve čtvrtek o půl deváté večerní“
Ještě toho dne se z Britaine rozjeli poslové do okolních měst a na každou městkou vývěsku přibili pergamen na kterém stálo: „ Ve čtvrtek, to jest 19.7. v 20:30 se uskuteční výprava za účelem získání výhně potřebné k výrobě nůžek, které dokážou nastříhat magickou látku. Prosíme hrdiny, aby se dostavili na tuto hodinu k cechu řemeslnickému v Britainu. Čest a slává Vás nemine!“
Pečeť cechu řemeslníků

Ponuré temné chodby, rozléhající se kroky dvou osob...ale počkat...na chladné stěně se za plápolání pochodně mihotají tři stíny...

"Já Vám říkám, budou trpět, za vše co mi provedli. Můj pán bude spokojen, otevřeme dveře které by mněly být zapečetěny. Ale já vím kde jsou."

"Brreznikku, tyyy too vííš ? Nemáš straach ?" Ozvala se třetí shrbená postava.

Zatemněný pohled propíchl tělo hrbáče."Já? Nikdy, pán mi bude vděčný, až donutím tento ubohý svět kleknout na kolena." Uchcechtl se ... "Tady to je, ... ještě kousek. Vidíte?" Zvedl pochodeň a osvětlil roh místnosti.

Mihotavé světlo osvětlilo roh temné místnosti. "Aaale taaddy nic nennní!"