Ministerské výnosy

"Pán mi dovolil odejít. Má duše rozeklána, ale šťastná. Líbí se mi při měsíčním svitu. Mou jeskyni hlídá dráče, proto bezpečně se cítím. "
V klidu pohladil draka a ze skalní soutěsky vedoucí k jeskyni vstoupil do lesa. Došel k nedaleké jeskyně plné harpií.
"Aaaa, vaše maso je tuhé, nepleťte se mi do cesty!!!" Vřískl na harpie které se krčily v rohu jeskyně a strachem šustily křídly.
Prošel celou jeskyní, cesta se mu příliš dlouhá zdála. Došel na konec ... Přistoupil k vrchnímu opatovi a zařval. "Tvé srdce mně náleží!"
V modré opatově tváři se objevil hrůzný úšklebek. "Guráááák nak!" Všichni členové klanu Claw se ale během chvíle váleli ve své temné krvi. Opat zaječel jak tlapa požírače zmizela v jeho hrudi. Bezvládné tělo nemocnějšího z klanu padlo k zemi zatímco v dáli šly slyšet kroky požírače.
Spokojeně odchází zpět do svého nedalekého doupěte plného jedu.

Požírač duší říkal mi. Já služebník pána jsem. Spousta úlomků tíží mé nitro. Ale já poslušný jsem! Co pán poručí, to já provedu.
Pán mne potřebuje, on ví, kde jsem. V jeskyni hlídané drakem a zbloudilou duší. On si mne najde, za ledem v jeskyni plné jedu.

Bylo pozdě večer když Lord Kerus seděl u večeře a přemítal nad situací v království. Byl tolik zabrán do svých myšlenek, že ani nevnímal poslíčka jež vešel do sálu. „Můj pane nesu znepokojivé zprávy od starosty Minocu“ oslovil ho. Lord Kerus se probral ze svých myšlenek a s chladným výrazem převzal od posla dopis. Četl jej pomalu, přičemž si prsty probíral plnovous. Po chvíli vstal, otočil se na posla a řekl: „ nechť se vyzbrojí pár schopných mužů, kteří budou dost stateční, aby dopravili královské zlato do Minocu. Za dva dny vyrážejí.“ Potom se posadil zpět do lemovaného křesla a máchl rukou jako pokyn poslovi k odchodu.

Prosba Minocu.

Vážený lorde Kerusi,

obracím se na vás s prosbou o pomoc. Naše městečko zažívá zlé časy. Nemá smysl abych Vás zatěžoval podrobnostmi, ani na ně není čas. Zdvořile žádám o finanční pomoc, která jediná může našemu městečku pomoci. Doufám, že Vás tenhle dopis zastihne ve zdraví a že na něj bude kladně pohlíženo. Budu netrpělivě čekat čekat na vaši odpověď.

*Starosta města Minoc*

Podivná zvýšená síla a agresivita všech nestvůr elementů přírody již pravděpodobně brzy skončí. Dle vyjádření rady Cechu Mágů za to může zvýšená sluneční aktivita, která právě dnes vyvrcholila. Předpokládá se že se vše vrátí do normálu a dané příšery se budou chovat jako před nedávnou dobou. Nicméně se zdá, že tato nejsilnější sluneční aktivita způsobila opětovné fungování brány, která poslední léta trestala každého návštěvníka smrtí. Nicméně co za ní čeká, to zatím nevíme...

Hraničáři, kteří dají více na činy, než na slova, využili v posledních dnech všechny dosud nashromážděné klamáky. Vystopovali několik smeček vlků a nalákali je na drobná zvířata. Ta větší a silnější použili jako pomocníky v boji a vlky zabili. Bohužel počet a síla zvířátek vystačila na pročištění pouze několika málo oblastí ve světě a není jisté, kam přesně si jízdní zvěř troufne. I proto sbírka v cechu stále trvá a hraničáři doufají, že se brzy podaří pobít většinu zbývajících vlků a nightmare.
Menší počet hříbat a ještěrek však jistě spatří zítřejší úsvit. Buďte ale i nadále připraveni se o jejich život pobít s krvežíznivci, kteří je jistě brzy také zavětří.

Poté co zaplašili zbývající vlky z menší smečky, vydali se Hron a jeho syn k znetvořenému tělu grošáka, ze kterého pomalu mizely poslední známky života. Za dnešek nevystopovali jediného živého koně. „Čert aby to vzal“, pomyslel si hraničář. „ Jako by nestačily tyhle hladové bestie, teď se k nim navíc připojily ještě nightmary a stáda se tak tenčí každým dnem. Kéž bych je zabíjel, když se toulaly po lesích jako hříbata.“ Rychle si otřel zpocenou tvář a pohlédl na svého nejstaršího. Z jeho pohledu jako kdyby mohl číst: „Je to tak otče, nezbyl tu snad jediný živý kůň, lama, zostrich, nic. Nezbývá, než doufat, že se v cechu podaří nashromáždit dost klamáků, vlky i nightmary vylákat a pobít“.

Čím dál více hraničářů nosí ze svých výprav znepokojující zprávy o zvýšeném výskytu vlků v okolí míst, kde se běžně ukazují koně, lamy a zostrichové. Vlci jsou zesláblí hlady, ale není dobré je podceňovat! Hrdinové, zbraně s sebou!

Dnešního dne, podivná věc se přihodila. Snad vidinou snadné kořisti, snad vůní čerstvě poraženého selete, vlčí smečka přilákána k okraji našeho města byla. Vytí hrůzostrašného a cenění tesáků zažloutlých nezůstali jsme ušetřeni až do chvíle, kdy skupina dobrodruhů dorazila magickým portem ku naší pomoci. Mnoho padlo, však ti, kteří přežili, odrazili útok bestií. Přeživší vlci se nakonec stáhli do lesů, kde najdou snazší kořist. Víno pro všechny naše zachránce!

Posadili se ke stolu a Itzak spustil: " Už dlouho se snažím tenhle prostý lid naučit alespoň základům kartografie. Bohužel čím dál méně lidí o toto překrásně umění jeví zájem." Potom zvedl číši a opřel se pohledem do svého dlouholetého přítele Pierciho. Pierci neváhal ani minutu a jal se číše také. Pili dlouho až do brzkých raních hodin. Teprve tehdy sebral Itzak odvahu a zeptal se přítele: " Poslyš, nechtěl by jsi se vzdát svého místa na akademii? Velice by se mi tu hodil někdo, kdo by měl čas a chuť pomoci mi s tímto břemenem." Pierci vytřeštil oči. Pak jen zakoktal: " Nneevíím jestli bych měl s nimi tolik trpělivosti jako ty. Znáš mě, na své žáky jsem dost tvrdý... ". Itzak se ale nevzdal a přemlouval a přemlouval a přemlouval, dokud jeho přítel nekývl. Potom se oba s úsměvem na rtech rozvážným krokem vydali každý svou cestou..

Představení cechu Paladinů již nehodlají dále přihlížet utrpení jednotlivých členů a naplánovali hromadný útok na místo, kde se mág Nicholas ukrýval před svou návštěvou cechu Kleriků. Dva dny zpět, v odpoledních hodinách, najali skupinu řemeslníků, kteří v předsunuté základně vyrobili zbraně a zbroje a také první z lodí potřebných pro invazi na ostrov. Jména mistrů i jejich učňů byly Kovar ze skupiny, říkající si LORD, Loop a Skuhrynka z Amonthie a Warrax D'Armoure. Chladnokrevný Nicholas na nebohé pracanty poslal zástupy nemrtvých, démonů a plazů z pekelných děr. Skupině dobrodruhů, narychlo svolané ze všech koutů Britanie, se však povedlo prolomit jejich řady a řemeslníky nejen zachránit, ale i získat pro ně dostatek surovin k výrobě. Mezi tyto hrdiny patří Hajek II. od Sanct Lor, John Sina ze Sign, Ardelion, Asmodeus, Eragon, Fedor, Proky, Rob Halford, Salieri, Vitasho.
V současné době řemeslníci pracují na konstrukci zbytku lodí, zatímco pěší i jízdní jednotky nacvičují boj. Invaze se blíží, mág Nicholas zemře a nic nás nezastaví!

John sledoval ze své skrýše ve skále údolí s mokřady, ve kterých se dobře vyznal. Aby také ne, vždyť jako pašerák a převaděč přes ně procházel mnohokrát. Když uslyšel zařehtání koně, přikrčil se ve své skrýši a čekal. Náhle spatřil divně zkrouceného člověka na velkém válečném koni, jak si to pomalu sune pěšinou mezi mokřady. Jezdec byl celý v černém s podivnou kápí na hlavě. Vypadalo to, že je to hrbáč - měl divně skroucený hřbet. Kůň byl obrovský a silný. Koně ani jezdce předtím nikdy neviděl, ale oba působili jako by danou cestu znali. Kůň se pomalu kolébal po pěšině, jezdec ho zastavil na malé mýtině asi 100m od Johnovi skrýše ve skále. Jezdec se napřímil v sedle a jeho rudě červené oči zazářily do tmy. Rozhlédl se do všech stran, pak zesedl z koně a shodil těžká břemena, jež kůň nesl. Vysypal obsah sáčku kolem sebe na zem, čímž vytvořil pentagram a dal se do hlasitého mumlání jazykem, kterému John nerozuměl. Z ničeho nic se z mokřad začaly objevovat různé prastaré nestvůry a ohavnosti, o kterých John kdy slyšel, šikovaly se do jednotek kolem muže v černém. Po hodině muž skončil se zaříkáváním a zvolal „Vítej zpět má legie zkázy! Přišel jsem si pro tebe, jak jsem slíbil!“. Vyčaroval obrovskou bránu a pronesl „našel jsem náš domov, je připraven pro nás“ Nestvůry a ohavnosti se pomalu šinuly k bráně a procházely jí neznámo kam. John v údivu sledoval tu podívanou. Když prošlo poslední monstrum, muž v černém se otočil a John cítil ve své mysli: „Ty jeden malý blázne jak si můžeš myslet, že bych o tobě nevěděl? Nechám tě žit červe, ale jen proto aby jsi mohl informovat ty blázny o mém triumfu. Vezmi ty mapy, co ti zde nechám, a předej je ve městě. Očekávám Váš lid ve svém příbytku... Mé děti mají pořád hlad!“

I když jste o mě v poslední době moc neslyšeli, stále vás sleduji a jsem velice potěšen že moji nejvěrnější rozsévají strach a hrůzu kde se objeví. Aby jste měli lov na tu verbež snadnější, zabrala moje armáda strážní pevnost u Serpent's Hold a moji nejlepší kouzelníci tam pro vás vystavěli speciální portály.

*Al-Hazred*

Ubozí obyvatelé Britanie,
vaši takzvaní hrdinové v posledních týdnech několikrát vtrhli do mého domova a rabovali v našich pokladnicích. Rozhodl jsem se oplatit návštěvu a z vašeho nejsvatějšího místa jsem si vzal knihy do své sbírky. Před vchodem sice byla stráž, ale přes ty staleté stromy nedohlédne ani na svého koně. Nechal jsem tam zprávu, kde mě najdete. První rytíř vašich lordů už tu byl … jeho Viking Sword of Honour jsem si vystavil na památku a možná se dokonce usadím v jeho domě. Poslední slova toho blázna byla o pomstě. Vyzývám tedy všechny z řádů paladinských: přijďte pomstít svého bratra, přijďte si pro jeho meč! Slibuji, že jednoho po druhém vás pošlu na kolena a nakrmím s vámi své draky.
Lord Nicholas, the Mage of Despise

*Grim*

Městská stráž dnes nalezla v okolí Minocu mrtvolu muže, který u sebe měl zprávu, jejíž význam je zatím nejasný. Starosta žádá všechny dobrodruhy o pomoc při hledání smyslu textu a zároveň vyzývá obyvatele města ke zvýšené opatrnosti.
Text zprávy <a href=http://www.darkparadise.cz/Forum/viewtopic.php?f=8&p=154846#p154846>zde…;

*Grim*

Splěno hráčem Mihal z gildy V.I.R.

Zapomenutá knihovna,

Pane, došlo k rozsáhlému útoku na jeden z cechů a i když jsme se snažili útoku ubránit, stačili útočníci vybrakovat místní knihovnu s těmi nejvzácnějšími svitky. Útok byl proveden přímo z podivné brány uprostřed cechu, kterou ale při útěku zapomněli úplně uzavřít. Zdá se že se skrz ní mohou dostat pouze ti nejlepší mágové, kteří perfektně ovládají schopnost magického přenosu. Nikdo ale pořádně neví co je na druhé straně...

<i>Na questu platí stejná pravidla jako v cechu a není omezen počtem účastníků.</i>

Proplížil se kolem městského strážného i prodavače reagentů a zamířil k žebříku do bezpečí. "Už jen najít vstup a jsem... no doma..." Hned jak prošel tajným vchodem do útočiště jemu podobných, udeřil ho do citlivého nosu známý nepříjemný pach. "Byli tu! Divocí! Jak se sem mohli dostat, vždyť i nás se lidé štítí a je, je zabíjí na potkání!" Po prvotním šoku přemýšlel dál: "A co tu vlastně chtěli? Že by snad ..."

*Splněno hráčem Semiramis*

Přepad,

karavana do Minocu byla přepadana, oloupena a zamordována. Podrobnosti raději nebudu popisovat. Obracím se proto na řády rytířů, případně nějaké velmi silné guildy, aby pomohli v co nejbližší době dopravit zlato a zástupce cechu do Minocu, než nám začnou tito cechovní mistři bankéřští náhle mizet.

Lide Minocký,
dnes při podvečeru vysílá cech bankéřů svého muže, aby zaujal místo hlavního bankéře ve městě Minoc. Cech též musí doplnit minimální povinné rezervy tamní banky. Ozbrojený doprovod bude potřeba. Vše se vzhledem k utajení a možnosti přepad dozvíte včas.

Minoc
Potrhaná a rozpáraná těla prodejců magických věcí a reagentů jsou němým důkazem temného řádění jakýchsi paravých démonů ve městě Minoc. Nájezd o co byl kratší o to byl silnější a udeřil jako kladivo na kovadlinu. Temný vrah či vrazi se postarali o hlídky městské stráže a člen cechu bankéřů byl pošimrán na zádech dýkou, což pro něj mělo fatální důsledky.

Místní místodržící už poslal zprávu do hlavního města o všem, co se stalo a čeká na odpověď.

Je to již druhá nepěkná událost v okolí města Minoc, je to náhoda, či snad má někdo nějaký záměr?