V ponurých chodbách Vampířího cechu se začalo cosi dít. Jindy tak poklidné místo, nasáklé krví a podivnými stíny, je rázem přeměněno v chaotické doupě plné nenávisti k lidem. Na stěnách se objevily cedule nebádající upíry k revoltě a pochopení sama sebe: "Postavte se lidským otrokářům. Nechť Upíři opět povstanou ve své hrdosti a slávě."
Jenže buřičské cedule nejsou jedinou věcí co sem kdosi postavil. Svatyně na střeše cechu, vzhlížející do dalekého kraje, připomíná naši zašlou slávu, tradice co oprašujeme po staletí. Nasávám každý okamžik strávený ve svatyni. Dýchá tu na mě doba, kdy se lidé plazili u našich nohou a byli jen figurkami v rukách mocných upířích rodů.
Ze stínu sochy Kaina vystoupil muž s očima temnějšíma než noc. "Na tebe tu čekám maličká, my se přeci známe. Už si poznala a pochopila sama sebe? Podívej se kolem, jaký to krásný pohled pro mé oči. Viděl sem tu před časem jen upíry upadající v zapomnění, živořící na okraji společnosti. Polidštěná chátra co se plazila lidem u nohou jako psi. A nyní, jen koukej a kochej se pohledem na ty mladé." Skutečně sem nevěděla co si mám myslet. Kolem se proháněli rodní, honící jakéhosi mága co sem zabloudil. Už tu není pro lidi bezpečno jako dřív. "A to všechno je jen začátek, toho co nastane. Je načase nastolit staré časy, pozvednout naši slávu. Příchod Upířího království se nevyhnutelně blíží. Ti co půjdou proti nám, budou bez milosti zabiti. Není nic horšího než upír, který se postaví na stranu lidí proti vlastní krvi." Nad jeho řečí mě začalo mrazit. Představa starých časů a tradic je krásná, ale za jakou cenu, pomyslela sem si. Skutečně je to krásný pohled na upíry co jdou pospolu jako kdysi. Pokud nám jde o stejnou věc, dokážeme pevně držet při sobě. Ale pořád nevím co já s tím mám společného? "Ale víš maličká, moc dobře to víš. My dva si musíme vyjasnit vztahy. Buď tě budu milovat jako sestru které dám svojí ochranu, nebo tě nenávidět jako psance který se dá na stranu lidí. Rozhodnutí je na tobě... Každý z vás se musí rozhodnout, kde bude stát v nadcházející válce! …." Muž se otočil a zmizel ve stínech.
-----------------------------------------------------------------
Na střeše upířího chrámu stojí socha, pomocí níž může každý upír pročistit svou krev a mysl. Zbaví se tím nánosu lidství a civilizační degenerace. Stane se tak skutečným, svobodným a divokým upírem. Mějte však na paměti, že pravý upír je lidmi zákonitě chápán jako hrozba, a může být proto napadán či zabit. Rozmyslete si dobře, zda se opravdu chcete zbavit otrockých okovů a osvobodit se.