Ministerské výnosy

Ľud Britainský!

Na známosť sa dáva, že od 26.8 do 26.9 vyhlasuje Shadowsong, spravca charity upírskej, súťaž v zbere surovín.

Více informací naleznete <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?p=148442#148442">na nástěnce</a>.

Vazeni obyvatele Britanie,

na vedemost se dava, ze palac v Nujelmu, z duvodu chystani velke oslavy pri prijezdu starosty Vesperu, shani steaky v jakekoliv podobe. Noste prosim sve prispevky na sachovnici do Nujelmu pobliz banky do provizorniho skladu. Dekujeme vsem obcanum za pomoc. <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?t=4636">Dalsi info zde</a>.

*Zastupce meste Nujelm*

Vážení válečníci,
dovolujeme si vás pozvat na turnaj válečníků, konající se 12.8.2006 ve 20:00 v Jhelomské aréně. Bližší informace nalezete <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?t=4588&start=0&postdays=0…;.
Pořadatelem je Maruf (číslo komunikačního krystalu je 202841252)

Vrchní lovčí dává vzkazovat o nových dosud nepřítupných lokacích, které nedávno objevili stopaři protektorova dvora. Tuto zami zatím žádná jiná neho nebrázdila a proto se hledají dobrovolníci, kteří se do těchto neznámých míst vydají nalovit a ochočit co nejvíce zvěře. Hraničáři vyslyšte toto volání a koukněte na <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?t=4579">na magickou vývěsku</a>

Pramen života

Dívka se posadila, nebezpečně vyhlížející palcát si položila do klína a o stůl opřela svůj velký oprýskaný štít, na kterém byl stále ještě rozeznatelný symbol sněhové vločky uprostřed šedého diamantu. Nespouštěla oči ze stařeny na druhé straně stolu, která svou scvrklou seschlou vráščitou postavou připomínala spíše zombii oživenou nějakým šikovným nekromantem nežli člověka. Stařena na tváři vyloudila výraz, který měl být zřejmě úsměvem. „Přeješ si znát svůj osud, ty, jež přicházíš z daleka a hledáš pramen.“ Nebyla to otázka, ale konstatování. Navzdory letnímu počasí plápolal v krbu oheň a vzduch v nevětrané šeré místnosti byl zatuchlý a nedýchatelně horký. Kapičky potu dívce stékaly po těle, ale ta na sobě nedala nic znát a oplácela stařenin upřený pohled. Mlčky na sebe hleděly dlouhé minuty, až konečně stařena sklopila oči ke křišťálové kouli ležící před ní na desce stolu. „Osud je jak řeka.“ Její hlas byl tichý a skřípal jak nenamazané dveřní panty. „Vede od pramene do dáli neznámo kam aby se na konci své cesty vlil do nekonečného oceánu nebytí. Potůčky jednotlivých osudů se proplétají, zurčí mezi kameny, stékají se a zase rozpojují…“ Stařena přeleštila kouli cípem svých hadrovitých šatů a zahleděla se do ní. „Řeky osudu většinou v moři ústí, ale řeka tvého hledání v něm pramení… Vidím široké mořské pláně brázděné vlnami a její šupiny ze zlata lesknoucí se pod hladinou. Najdi ji a najdeš počátek své cesty.“ Dívka se nespokojeně zavrtěla na židli a rukou si utřela pot z čela. „Ale kde na moři mám hledat?“ Stařena vydala chrochtavý pohrdavý zvuk, který měl být zřejmě smíchem. „Moře nemá žádné „kde“ – táhne se od obzoru po obzor pořád stejné: slaná voda, vlny. A ona není kotvou, aby čekala na dně až jí někdo vytáhne. Hned je tu a hned zas jinde. Najdi ji a teď mě neruš, musím se soustředit.“ Znovu se sklonila ke kouli tak, že se jí téměř dotýkala nosem. „Ano, ano zlaté šupiny pod hladinou,“ mumlala si babizna spíš pro sebe, než že by mluvila k dívce „...a potom ticho, mrtvé ticho a přesto naplněné šepotem těch, kteří už dávno mluvit ani šeptat nemají. Ale náhle ticho vyplňuje voda. Kape, stéká všude, šeptá, zurčí, řve, dusí a zabíjí! Oči temné, plné bolesti, nenávisti a žalu, které již dávno vytlačily jakoukoli lidskost a city... krev a mrtví, spousta mrtvých a potoky krve barvící průzračnou vodu do ruda… a potom...“ Stařena vzhlédla a upřela pronikavý pohled na dívku. „A potom zemřeš i ty. Jinudy cesta nevede.“ Pátrala v dívčině tváři jakoby se snažila zahlédnout známku strachu nebo jiných emocí, ale tvář mladé kleričky zůstávala bez výrazu. Stařena neznatelně pokrčila rameny. „Tok této tvé řeky je obrácený, teče z moře k prameni, ale smrti se na jejím konci nevyhneš.“ Náhle natáhla ruku podobnou pařátu a dotkla se dívčiny tváře. Její ruka byla suchá a studená, jakoby skutečně patřila mrtvole. „Vidím dál než si myslíš, jiné tvé řeky, jejichž proud tě bude unášet, ale jsou potoky a řeky, které by měly zůstat skryté až do okamžiku než jimi bude člověk proplouvat. A teď běž, tvůj osud čeká...“

Obecni vyhlaska:

Gildy, cechy a dalsi velka seskupeni, myslete na zadni kolecka. Vzdy je dobre mit nejakou hotovost v zaloze, totez se tyka umeleckych del, jako napriklad bronzova soska. Nikdy nevite, k cemu se vam mohou hodit, a pak uz muze byt na setreni pozde.

Obycejny Havran, nejvyssi havran Jeho Eminence Kardinala

Předu si, předu zlatou nit,
kdo ví, co z toho budeš mít?
Klubíčka jsou zrádná,
žádný neví, co by ráda.

Mistr si vezme zlatý trn,
klubíčko teď se pěkně vrň.
Ale to klubko proradné,
jen samo ví jak to dopadne!

Kolovrat není o nic lepší,
jen tak něco ho nepotěší.
Když půjde všechno jak má jít,
budeš mít od něj zlatou nit.

Potoky slz jsem vyplakala,
za milého duši dala.
Teď temnota mne navždy dusí
snad najde se kdo mne vysvobodí.
Kdo dvojí bělostné šaty ušije?
Kdo najde cestu skrz slzavé údolí,
na jejímž konci už srdce nebolí?

Ty, kdo se tmy nebojíš,
kdo jehlou vládnout svedeš,
v alej mrtvých stromů vejdi
a u hrobu mého směr svůj najdi.

Aeveline

(completed by Victoria)

Slyš lide Britainský,
vyhlašuji na čtvrtek soutěž v boxu v několika kategoriích. Kdo se stane nejlepším zápasníkem a ukáže nám jak rozdávat rány. Kdo se stane šampionem? Neváhej a <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?t=4348">přihlaš se</a>!

Bojovníci předvedli mnoho skvělých soubojů a boje byly dramatické až do konce. Děkuji všem za účast a gratuluji výhercům:
muší váha: 1. Aribeth 2.Backurka 3.Ginthia
lehká váha: 1. Bernard Williams 2.Ormus 3. Paralen
střední váha: 1. Bledá Tvář 2.Von Glick 3. Navaro de Lag
těžká váha: 1.Conan 2.Frederick Strack 3.Nightkiller

*Kerus, správce her a soutěží*

Soutěž řemeslníků,

po vyčerpávajícím souboji tvrdých mužů u výhní s kladivy v ruce jsme nalezli ty nejlepší. Chlapíci, co umí s věcmi zatřást a pohnout. Na prvním místě se umístil Memphis II, v těsném závěsu pak Fero Mravec a vše jistil ze třetí příčky Rudokop. Gratulujeme

*Kerus, prefekt her a soutěží *

Mroží nákaza

V nejtemnější kobce státního vězení nachází se tajná brána, která mrožům a lachtanům lidskou podobu opět navrátí.

(Státní vězení není to samé co Božské vězení, kam chodí zločinci sekat do uschlých stromů)

<i>Vítr se silně opřed do okna a vyvrátil západku, silný poryv nadzvedl mé listiny, které nebyly dostatečně zatíženy. Nic však nezábránilo větru pohrát si s plamínky svíček, které visely na zdech. Jediným zdrojem světla tak zůstal oheň planoucí v krbu. Temně zataženou oblohu protnul silný výboj enregie a místnost se na okamžik neskutečně rozjasnila. Přechod z naprosté tmy do záblesku a zpět mne lehce dezorientoval. To už velké kapky ve vydatném tempu počaly napájet zemi. Dunivá rána prozradila, že epicentrum bouřky není daleko. Zavřel jsem okno a zajistil důkladně proti dalšímu očekávanému nasilí ze strany větru. Mohutný záblesk na obloze. Okamžik slepoty. Mohutná rána. V místnosti se nelidsky ochladilo. Chlupy na těle se mi zježily a cítil sem na těle podivné mravenčení. Magie. Pomalu sem se otočil. Záblesk. Jako by někdo stál ve dveřích. Další rána prozradila, že bouřka se vzdaluje. Černě oděná postava vystoupila z přítmí. Nic než černota zahalená v černi. Troufl bych si tvrdit, že pohlcoval světlo v místnosti. Zastavil se dva kroky před mou maličkostí. Ano, byl o dvě hlavy vyšší. V hlavě mi proběhla cizí myšlenka: Ty jsi něco, čemu říkate starosta. To nebyla otázka, ale konstatovaní skutečnosti. Instiktivně jsem přikývl. Máš jistou sféru moci a kontakty. Přikývnutí. Jiná odpověd nemohla být akceptována. V jistém místě, zde v tvém kraji je brána do míst, kde žádný smrtelník nezanechal své stopy. Z jistých důvodů chci, abys zarídil, že se tam vypraví skupinky hrdinů. Prostě to zařídíš a buděš ty i oni odměněni. Jasné. Do měsíce chci mít nachystané všechny dobrodruhy tady. Příkuvnutí doprovodil jasný záblesk. Postava v černé kápi zmizela. </i>

Slyš lidé Britainský,
na vědomost se dává, že bohatství a sláva čeká tu skupinku, která se do měsíce přihlásí ke splnění nebezpečné mise do míst, kde člověk zatím neměl možnost zanechat své stopy. Dobrodruzi, žoldáci, poutníci, magové a klerici zapisujte se na <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/viewtopic.php?t=3863">magické vývesce</a>.

*Peter de Baswick, starosta Magincie*

*Při měsíčku kdesi v lese*
"Jak to myslíš, že je nás málo?"
"Lidé se nás bojí, loví nás. A my se před skupinou dokážeme jen těžko ubránit," vysvětloval trochu ušlápnutý hlas a dodal: "Jen málo lidí chce nést naše prokletí, dokonce pálí lesy, které obýváme."
"Náš prastarý rod nesmí zaniknout! Jen tak tak jsme přežili zimu, pár měsícu a ani já bych neulovil ani zajíce. Sežeň mi někoho, kdo o nás stojí, kdo bude ctít naše pravidla a zákony. A to rychle, jinak si své tesáky nabrousím o tebe!"
"A-a-ano, vynasnažím se."
Varovné vrčení na chvíli prerušil tichý ťapot tlapek, které se ze všech sil snaží, aby nevydaly nejmenší zvuk.

Tak je to konečně tady. Zima ustupuje. Jarní vánek pofukuje, první kvítí začíná růst mezi tajícím sněhem. Zima je pryč a s ní i nekonečné čekání na jaro. Crafti obcházejí zahrady a domy a zjištují, jaké škody zima napáchala. První sedláci orají na polích, těšíc se na svou každoroční úrodu. Všude vládne radost a pylnost práce.
Z těchto důvodů se Spolek HIC rozhodl oslavit Jaro další nekonečnou akcí v Krčmě HICu v Nujelmu.
Bližší informace naleznete zde: <a href="http://www.dphic.wz.cz/oznam1.html">http://www.dphic.wz.cz/oznam1.html<…;

Černá smrt zalezla zpátky do svých děr a pelechů. Pro tento čas byla hrozba zažehnána a po světě pobíhají tři maličká a zdravá bastetí koťátka.

"P-pane?"
"Co zas chceš? Rychle, nemám čas na planý řeči."
"P-pane, sestrojili jsme fontánu jak jste si přál..."
"Dobrá tedy. Alespoň něco jste dokázali nezvorat."

Cosi tmavého se nenápadně mihlo noční britainskou uličkou, že člověk i kdyby sebevíc bystřil zrak, neměl by tušení, co to mohlo být. Ulice však byly liduprázdné, a tak nikdo nezaslechl ani krátký klapot koňských kopyt. Začalo svítat, Brit pomalu ožíval a lidé netušili, co jim přinesl nový den.

Velice rychle se rozkřiklo, že u hradu Lorda Britishe je ještě víc myšek než bylo a dokonce kdosi tvrdil, že zaslechl odkudsi z hradu ržání koně. Tiché temné zavrčení krátce předtím lidským uším uniklo. "Kůň?" divili se lidé "kdepak by se tady vzal?" Neobvyklé události sice v obyvatelích vyvolávaly strach, ale, jak už to bývá, zvědavost je někdy silnější než strach, a tak se hrstka odvážných pokusila dostat do hradu - leč marně. Pokoušeli se probít si cestu myšmi, ale těch jakoby neubývalo, spíše naopak. Nakonec to znaveni nezdařenými pokusy vzdali. Tu se ozval jeden vyčerpaným hlasem "A co kdybychom poprosili o pomoc rod Bastetů? Ti by si určitě dokázali poradit líp než my a určitě by dokázali vyhnat myši a zjistili, co se tu na hradě našeho pána vlastně děje." Ostatní jen souhlasně přikývli a jak řekli, tak udělali. Vyslali rychlého posla, ať najde smečku Bastetů.

…mezitím se kdesi v temných sklepeních hradu líně protáhl Dark Panther, spokojený sám se sebou pochvalně zamručel, jak plán dobře vychází a jak dobrý to byl nápad přivést s sebou koně z Ohnivých plání samotného pekla, velké lákadlo pro Bastety. Byl sice ještě trochu zklamaný, že se jemu ani jeho bratrům nepodařilo najít březí samici z jejich rodu, ale teď, jelikož znal lidi, věděl, že takhle bude mít příležitost se dostat přímo ke koťatům, a ta myšlenka ho uspokojovala a cítil se víc než jistě, že plán vyjde. Ani nepomyslel, že by něco nemuselo vyjít… a tak se zatím stočil do klubíčka, aby si odpočinul, než se něco začne dít…

...

Dokončeno.

Kdesi hluboko v Delucijském průsmyku...

"Takže se mi tu snažíš říct, že plán se povedl jen z části?! Zklamal jsi mne..."
"Ale p-pane, dělali jsme co jsme mohli. Mysleli jsme, že..."
"Nemáte myslet! Máte dělat co vám řeknu!"
"Ano pane."
"Nu což...pověz mi, jak se tedy vlastně celá věc má."
"Jistě! Infiltrovali jsme všechny složky, které se na stavbě teleportačních plošin podílely. Měli jsme své lidi všude, alespoň v to jsme doufali. Nakonec se ukázalo, že do jistých kruhů se nám dostat nepodařilo a tam odhalili náš záměr zablokovat magii, která znemožňuje vrahům a lapků průchod. Naneštěstí pro ně a na štěstí pro nás bylo již příliš pozdě na to, aby naše úpravy odstranili a mohli si dovolit celý projekt zrušit. Pokusili se tedy naše zaříkání zrušit. Úspěšní však byli jen z části..."
"Pokračuj."
"Ano, ano. Jen z části. Důsledkem je to, že naši mohou branami projít. Při každém jejich průchodu se ale na určitou dobu aktivují protiopatření koncilu a než naše zaklínadla opět získají převahu, trvá to nějakou dobu..."
"Takže se mi snažíš říci, že tam budeme moci projít, ale chvíli na to se pro nás brány na několik hodin zablokují?"
"Ano, přesně tak pane."
"To snad nemyslíš vážně! Tohle považuješ za poloviční úspěch! Zmiz mi z očí ty ubohý budižkničemu!"

.....

Lide Britainský, je čas slavit!

Po mnoha dnech byla konečně dokončena stavba dalších dvou teleportačních plošin do vzdáleného Ilshenaru a nová část tohoto světa odkryta! Starostové měst Trinsic a Magincia prohlásili tento okamžik za vskutku přelomový a vyzvali všechny obyvatele k všeobecnému bujarému veselí. O komplikacích, které stavbu provázely však taktně pomlčeli... Nezapomněli se však zmínit o skutečnosti, že ve Starozemí byla nalezena nepovolená brána do těchto míst a byla úspěšně zničena. Po poděkování magickému koncilu a cechu řemeslníků oba starostové společně přestřihli symbolickou pásku a započala slavnost na počest "nové éry".
Pro veřejnost budou teleportační plošiny otevřeny během dnešního dne, nejpozději zítra...

Temným rájem opět prochází Černá Smrt. Hledá svou kořist, hledá to, o čem svět zatím neví. Je zuřivá a hladová, střezte své životy a jízdní zvěř bedlivě.

Shame

Skála se třásla a stropy jeskyní se začaly propadat ... vlny prachu nyní stoupají jihozápadně od poklidného městečka Yew. V temnotách skalního masívu začíná pracovat neznámá síla ...

Mysticky duch jen tak tak unikl řádění nadpozemských sil v Shame a uchýlil se prozatím do klidnějších chodeb ...

Turnaj válečníků a paladinů,

slyš lide Brittainský, že jsou známa jména těch nejlepších v souboji jeden na jednoho. Nejlepším válečníkem se stal John, který v konečném souboji na život a na smrt poslal z koně statečného Lettlose. Třetím nejudatnějším se stal Bofek, paladin ze zúčastněných nejlepší.

*Správce her a soutěží*