Ministerské výnosy

Vážení hráči!

Chtěl bych Vás jménem svým, ale i našeho spolku pozvat na Rybářský ples, který se bude konat v úterý 31. ledna v Krčmě Hicu. Zábava zajištěna, bohatá tombola a možnost zúčastnit se taneční soutěže o zajímavé ceny. Určitě nebudete litovat.
Taneční soutěže se můžou zúčastnit pouze páry (tz. muž a žena), kteří se zageristrují předem na ICQ 194455927 (u Cemnotara), zaplatí vstupní poplatek 2K za osobu a pak si užívají zábavy v taneční soutěže. PS: Jedná se o soutěž o ceny!!! 1. 2. 3. místo
Tombola se koná, lístky do tomboly se možno koupit během večera. Jeden lístek stojí 1K. Pokud byste měli zájem darovat nějaké slabé věci, pro vás již nepotřebné, tak napište na ICQ 194455927, vaše jméno bude přiřazeno k vaší darované věci a vyhlášeno.

Všechny ceny budou ještě zveřejněny <a href="http://www.dphic.wz.cz/oznam.html">zde</a&gt;.
Všechny další podrobnosti a informace najdete na <a href="http://www.dphic.wz.cz">zde</a&gt;.

Všichni jste zváni jménem Cemnotara a jeho přátel.

Bankéři opět v Lakeshire!

Lakeshireskému starostovi se konečně podařilo přesvědčit cech bankéřů o bezpečnosti celé jezerní vesnice. Jak prohlásil, Milice jsou prý instruovány dbát přednostně na ochranu budovy banky a hlavně na osobu samotného bankéře. Taktéž bylo domluveno, že Lakeshireská banka nebude poskytovat žádné služby vrahům a jim podobným živlům.

Turnaj hraničářů

dnes, ve večerních hodinách započal turnaj hraničářů. Jednotlivé souboje se skládaly ze dvou částí, v první bylo za úkol zabít monstrum pro všechny soupeře stejné a v druhé zabít soupeře samotného. Turnaj byl plný dramatických soubojů, různých taktik, úskoků a hlavně zábavy.

Vítězi se stali tito hraničáři a hraničářka: Leny-m ze Spolku, za ním Pharlak z Legie a na třetím místě se umístila Reya z Followers of Lord British.

Drahý Berdenale,
poblíž mého sídla jsem zahlédla toho zlosyna, jehož již léta hledáš.
Thaloe

#completed by Ducky, Safet a Skull#

Do světa pronikly zvěsti, že prý se lesním elfům kdesi podařilo vztyčit bránu na pokraj Ilshenarského pralesa. Narazili prý tam na zvláštní magickou bariéru, která je stále nepustí do západní části, avšek z místa kam brána ústí lze dojít skrz Headless Passage až do Lakeshire.
Všichni lapkové a vrazi ihned začali cítit příležitost uchvátit pro sebe nové teritorium. Kde přesně však brána leží, to nikdo neví...

Starosta Lakeshire má další starost. Po prvních komplikacích s teleportační plošinou a po vraždě dřevořezbáře v severozápadní části města dnes zkolaboval místní bankéř. Důvodem bylo s největší pravděpodobností přepracování - do objevení Ilshenaru zde neměl nikdy tolik práce, jako má teď. Pro Lakeshire to bohužel znamená, že bude nějaký čas úplně bez bankovních služeb. Starosta se vyjádřil, že všemi milovaný bankéř už se svou prací nejspíše nadobro skočil a bude se z "našetřených" peněz věnovat raději svým koníčkům. Celá Ilshenarská vesnice pátrá po někom, kdo by mohl nastoupit na jeho místo.

Starosta Lakeshire byl rozezlem nad tím, kolik vyvrhelů, lapků a vrahů do jeho mírumilovného městečka přinesla stavba teleportační plošiny. Proto ihned nechal celé zařízení upravit tak, aby jím nikdo z těchto skupin lidí nemohl projít.

Tak a je to tady.
Jhelomští řemeslníci se skutečně činili a tak dnes po poledni odhalili svou novou stavbu - teleportační plošinu do Lakeshire, Ilshenarské vesnice. Pro Britainnský lid bude přístupná ihned po odstranění lešení.
Města Trinsic a Magincie zároveň ihned začala s řemeslníky jednat o vybudování dalších teleportačních plošin. Starosta Lakeshire je však zásadně proti velkému přívalu lidí a proto nehodlá do své vesnice přivádět další teleportační koridory. Z tohoto důvodu je potřeba najít jiná vhodná místa pro jejich vyústění, což bohužel není tak jednoduché kvůli podivnému rozložení Ilshenarské teleportační magie. Tento úkol byl svěřen magickému koncilu, který jím pověřil ty největší špičky v oboru.

Slyš, lide Britainnský! Slyš novinu!

Již dlouho se něco šuškalo, jen ti nejvlivnější Britannijští občané však věděli co je na tom všem pravdy. A teď je to venku.
Ilshenar. Tak se ta zapadlá část naší prastaré země jmenuje. Nikdo však dlouho nevěděl, kde přesně se nachází a jak se do ní dostat. Je tomu teprve pár měsíců, co malá expedice překonala hory a objevila její krásy. Ihned poté co se vrátili, sešly se Britannijské vládnoucí orgány a po několikahodinovém jednání stanovily nadcházející postup.
Magická škola v Magincii byla pověřena vytvořením teleportu, avšak záhy narazili na poměrně veliký problém a tím bylo podivné chování teleportační magie v oněch místech. Bylo sotva možné použít osobní teleportační kouzlo na cestu zpět, natož pak udržovat nějaký stálý přenos. Nakonec však ve svém úkolu uspěli a předložili návrh na vybudování jednosměrného teleportu do Ilshenarských končin. Existenci zpátečního teleportu prý vyloučili.
Pod dalším dlouhém jednání bylo rozhodnuto, že první teleport bude postaven v Jhelomu a další snad budou brzy následovat. Mnozí Jhelomští řemeslníci se na stavbě teleportu podílejí a vypadá to, že termín jeho dokončení se blíží mílovými kroky. Zbývající doba k ukončení stavby se počítá už jen na dny...

Mladý Ashwork se potuloval ulicemi města Nujel´m. Nechtěl se vrátit domů, jeho macecha na něj byla velmi zlá, bila ho ve věčném alkoholovém opojení. Chudáček nevěděl co má dělat. Jeho otec mu už umřel a zůstal sám jen s macechou. Tak se teda toulal po ulicích, všude byla tma, ticho. Procházel různými zákoutími, zamyšleně, nevěda kam směřují jeho kroky.
Šel ještě kousek, když tu uslyšel hluk. Slyšel směsici hlasů a smíchu doprovázené pobrnkáváním loutny. Šel tedy za hlukem, vyšel zpoza rohu. Uviděl dům, překrásný dům z jehož oken se linula světla lamp a svíček. Došel tedy k oknům tohoto domu. Stoupl si na špičky a koukl se dovnitř domu. Viděl spoustu lidí u stolů, jak hodují, obžírají se, opíjejí se nekonečnými zásobami alkoholu. Smějí se, řechtají se sami sobě s ústy plnými jídla.
Na podiu vyhrával bard, jeho překrásné tóny loutny se linuly davem. Pod podiem stála hrstka posluchačů, kteří byli uneseni jeho recitací. Po hostinci pobíhali obsluhující v žlutočervených stejnokrojích. Prostě nádhera, oči mu jen přecházeli. Už vím, kam budu chodit za pár let až dospěji.

(Rád bych vás pozval do naší krčmy Hic nacházející se v městě Nujel´m. Bohatá zábava, příjemná obsluha, spousty jídla a pití. Vystoupení světoznámých bardů. To vše skýtá krčma Hic.
Otevřeno každé pondělí od 20:00-23:00, čtvrtek od 20:00-23:00 a neděli od 14:00-16:00 a pak 20:00-22:00. Zbytek informací najdete na www.dphic.wz.cz/rp.html.
Dále vám nabízíme možnosti oslav, jak už guildovních, tak i kohokoliv jiného, všeho druhu.
Pokud byste se nebáli vystoupit před obecenstvem se svou recitací nebo bardským výkonem, rádi vás uvítáme. Kontakt na nás najdete na stránkách www.dphic.wz.cz nebo na ICQ
Cemnotar:194455927 a Dargor: 289863878.
Všichni jste zváni a rádi vás uvítáme.)

Kde nic, tu nic, se z davu vynořila Ashworkova macecha. ,,Co tu děláš“vykřikla na něho. ,,Okamžitě pakuj domů, počkej až dojdu“ zazubila se a dala mu facku. Mladý Ashwork se tedy otočil a s ďábelským úsměvem na tváři odkráčel domů. ,,Počkej na to uvítání co ti nachystám, “řekl si v duchu.

Tanečnice. Tak se jmenovala loď, která, doprovázena probouzejícími se slunečními paprsky, opouštěla Jhelomský přístav. Nezasvědcený pozorovatel by si mohl říci, že jde jen o jednu z mnoha obchodních lodí...ten pozornější by si však všimnul, že Tanečnice je přece jen trochu jiná. Jen její posádka a nejvýše postavení šlechtici Jhelomského dvora věděli, že se jedná o expedici do hlubokých severozápadních moří...

...

Vše se zdálo být ideální. Expedice překonala tolik problémů, učinila tolik nových objevů...a teď tohle. Je ironií, že po tolika útrapách a tolika dobrodružstvích celou expedici ukončila jedna jediná bouřka. Ale byla to obyčejná bouřka? V některých chvílích se zdálo, jako by ze zamračeného nebe místo kapek vody padaly ohnivé jiskry a místo blesků sršel oheň. Ale na tom už teď nezáleží. Vše co z Tanečnice zbylo jsou jen trosky. Jedny z dalších trosek...jako pomníky nemrtvých námořníků...

...

*Hrdinové z řad Legie a Spolku přemohli ohnivého čaroděje, takže severozápadní moře jsou již opět bezpečnější.*

"Vidíte támhle toho obra?!" ozvalo se z poza skály.
"Pane jo! Ten je veliký!" odvětil druhý hlas. "Představte si, kolik někdo tak gigantický dokázal nahromadit pokladů!"
"Přemůžeme ho?" zašeptal třetí hlas.
Moudře znějící hlásek o něco hlasitěji odvětil: "Pochybuju, je nás jen osm. Musíme zajít domů pro posily."
"Ano, určitě musíme, má tam přece ještě toho svého 'miláčka'," odsouhlasil vše další, tentokráte ženský hlas.

A tak se stalo že osm hrdinů zakreslilo toto tajné místo do mapy. Každý si vzal jednu její část a všichni se vydali vstříc svým domovům. Ani jeden z nich však nedorazil:

"Co máme udělat s tou mapou, kterou jsme našli v jeho těle, má paní?"
"Dej ji k k ostatním pokladům, jaluk, a jdi mi z očí!", prohlásila zlověstně nejvyšší lovčí pracovního tábora.

"Ssssss, ssssnažil se ssssskrýt, ale elfšššští ssssspojenci ho zassstavili v našššem předsssssunutém opevnění před tím jejich ssssvětlým měsssstem. Všššechny jeho věssssišky jssssme ussschovali do sssspessssiální truhly."
"Asaaa, ssssprávně válečníku."

V ostrovní jeskyni byla tma a zatuchlý smrad. Bezvládné tělo v pavučinovém kokonu již ze sebe dávno vypustilo všechen život. V jedovátem a všudypřítomném stínu bylo slyšet jen kradmé cupitání chlupatých pavoučích nožek a skřípavý zvyk klepet obřích škorpionů...

Tábor kyklopů byl opět klidný jako dřív a jednoocí obři zase jen bezcílně bloumali sem a tam. Ta maličká se ani moc nebránila. Co jí také zbývalo tváří v tvář početní i silové převaze a v takovýchto zapadlých končinách?

"Stůj! Už ani krok! Jsi příliš blízko tábora lesních elfů! Pomalu se otoč a řekni nám co tu pohledáváš, teprve pak tě pustíme dál do města řemeslníků!"
Stává se, že v krizových situacích člověk jedná úplně jinak, než za normálích okolností. Lidé často dělají nejrůznější hlouposti a jednu z nich udělal i mladý hrdina, na kterého z lesů mířily hroty mnoha šípů. Dal se do běhu.

"Další," pronesl vyzáblý ork a odhodil mrtvé tělo na zem doprostřed tábora.
"To je už dneska třetí," pomalu promluvil tlustý ork s velikou sekerou. "Vypusťte posla na sever do pevnosti. Už se nám tu zas motaj lidi. Tělo si vemte a jeho věci hoďte do stanu."

Zlodějský velmistr jezerního města se zasmál: "Kdyby o tý mapě bejval tak nekecal, byl by neskončil takhle. Zbavte se těla a jeho věci dejte do mého sklepení. A zjistěte mi, co ten cár papíru znamená a jestli má nějakou cenu."

Byl by býval žil, kdyby ho namísto prastarých ruin upoutalo nově se rozrůstající ostrovní městečko. Na to byl ale příliš sebevědomý. Když zaslechl smích hrozivého Dread Licha a jeho tří přátel, bylo už pozdě.

.....

Dobrodruzi z guildy Zlatý Kruh splnili odkaz osmi mladých hrdinů a přemohli zlého obra.

Zem se začala pomalu chvět. Patra jeskyně se propadla a začaly tak vznikat nové sluje. Hustá mračna dýmu a popela stoupala k obloze a vznášela se nad obzorem Skara Brae směrem na Trinsic. Už mnohá léta se tento úkaz nad městem neobjevil a pro místní obyvatele to znamenalo jediné ... Do jeskyně se vrátil její pán. Zřídka vylétává nad okolí a drancuje města a hromadí majetek, který si pak bezpečně střeží na dně sveho doupěte. Najdou se tací, kteří nepostrádají odvahu a vrátí se na světlo i s drakovým lupem?

Štíhlé a temné stíny naposledy zklamaně zavrčely a tiše zmizely kdesi v hloubi lesů. Nenašly co hledaly. Radujte se lide Britanijský, dvě koťátka z rodu Bastetů tlapkají po světě živá a zdravá.

Temná zloba se zase vynořila z temného zákoutí, kde odpočívala. Střezte svoje kroky! Jsou zuřiví, krvelační a něco hledají. A vy je nezastavíte.

Mé obavy se bohužel naplnily. Nějaká moc se snaží oslabit naše síly a zdá se, že k tomu využívá zmizelý Trůn představeného. Podle mého pátrání jsou za tím vším nekteří lichové, možná ta samá skupina co napadla Cech. Bude proto nutno dohledat nějaké magické stopy které by nás dovedly k samotnému trůnu. Vyslal jsem do světa svou holubici aby prozkoumala všechna zákoutí. Jestli objeví něco zajímavého, tak se s vámi spojí a požádá o pomoc.

Správce cechu nekromantů

<i>Pět úlomků se povedlo najít nekromantům Morganě, Dark Canophovi, Jaafsovi, Xerxovi, Kiwimu z Cuby, Odkraglimu, Gravediggerovi, Skmtn-ovi, Akashe a Blood Raven.</i>

Přátelé rangerové, léto se chýlí ke konci a pomalu a jistě přijde zima. Tímto Vás žádám, vyzívám, Vás pány lesů, luhů a hájí abyste národu Britainskému pomohli v pohodlí přečkat zimu.

Bude potřeba mnoho dřeva, polen, k vyhnání zimy z příbytků občanů země Britainské.
Snášejte jej do truhly charitní v pytlících se svým jménem (pytlík, do něj dřevo a kniha s podpisem), budou se sčítat a první tři z Vás získají velice pěkné ceny. Pokud bude zásoba opravdu, ale opravdu veliká tak k cenám jenž jsou níže uvedené ještě něco přidáno bude.

Prázdné pytlíky a knihy se budou vracet v truhle ve studovně cechu.
Průběžné pořadí bude zveřejňováno jmény, bez počtu polen.

Ukončení: 30. září 2005

Yoshua, správce charity lesního lidu

Vracel se nočním lesem, mírně zrychlil krok, když uviděl na mýtině oheň a u něj známou postavu. Sedl si na kámen a vyjmul z vaku krásnou novou kuši, která se stříbrně leskla ve svitu měsíce. Zkusmo zacílil a tichým mírným hlasem promluvil k dívce sedící u ohně. "V krásných zahradách jsem rozmlouval se stromy a přemýšlel, jak udělat tvé střelné zbraně ještě lepšími. Listy v korunách mi našeptávaly, abych šel hlouběji do zahrad a vyhledal domek obrostlý vinnou révou. Poslechl jsem a našel moudrého muže, který mě naučil kouzelná slova. I tebe je naučím a střelné zbraně vyrobené tvou rukou budou ještě lepší než doposud. Staré zbraně z tvojí dílny ale vylepšit neumím, snad ten starý vinař by si s nimi věděl rady. Ráno ti to všechno ukážu, ale teď jsem příliš unaven" zazíval. Tábor lesních lidí se zahalil do ticha.

Yomotsu Mines byly po dlouhá desetiletí známé svými bohatými nalezišti drahých kovů. Horníci v touze po vyšších a vyšších ziscích kopali hluboko do nitra hory a spleť tunelů a štol nabývala na rozsáhlosti. V posledních týdnech ale přícházeli z nejhlubších častí dolů znepokojivé zprávy. Vydešení kopáčí vyprávěli o podivné narudlé zaři, o šeptavých hlasech, skřípání či nářku ozývajících se v tunelech. Vše vyvrcholilo, když se při kopání narazilo na obrovskou kamennou sochu démona. Hned nato začali horníci vybíhat z dolů s tím, že tunely jsou plné pekelných monster, která trhají jejich druhy na kusy, a že dokonce i kámen ožívá. Průzkumná výprava několika samurajů, kteří byli vyslání aby zjistili co se v dolech děje, se nevrátila a od toho dne jsou doly uzavřené.

Konsilium shogunových mágů se shodlo, že socha démona, na kterou horníci narazili, je jednou z šesti soch Pekelných pánů. Tyto sochy byly před staletími součástí démonického chrámu z kterého vedla brána do pekel. Chrám, byl po mnohých bojích s pekelnými bytostmi nakonec dobyt, rozbořen a sochy Pekelných pánů zakopány a ukryty v různých částech země. Mělo se tak na věčné časy zabránit znovuvybudování pekelného chrámu. Zlo, kterým byly kamenné sochy nasycené ale zjevně neotupil ani zub času ani zakopání hluboko pod horou. Stále k sobě přitahují pekelné bytosti jako světlo můry.

Drazí studenti,
díky vašemu úsilí a mistru Zedníkovi se povedlo uvést cech do stavu možná ještě lepšího než kdy byl. Knihovna byla kompletně obnovena a rošířena. Cech také pronajal prostory v budove dvěma novým prodejcům kteří vám pomohou při výcviku různými výrobky, krom jiného i jídlem a pitím. Konferenční sál byl také zčásti obnoven, bohužel se zatím nepovedlo obnovit Trůn Představeného, jenž je symbolem naší moci nad nemrtvými. Naproti tomu se mi z cizích dimenzí povedlo získat Temnou kouli jenž po jistou dobu ochrání cech a posílí naši moc.
Náš boj proti vzbouženým nemrtvým ale zdaleka nekončí, ale právě teď začíná. Již v brzké době se znova ujmeme veškeré vlády nad světem mrtvých a přinutíme je k poslušnosti.

Nechť Smrt kráčí po Vašem boku!

Správce Cechu Nekromantů