Ministerské výnosy

Temné zlo v podobě Dark Pantherů ani tentokráte neuspělo a nenašlo to co tak usilovně hledalo - bastetí matku. Opět bylo nuceno se stáhnout, potom co lidé přišli na pomoc a zahnali je (LaG a L.B.A.). A tak můžeme oslavit narození pěti koťátek Ayame, Saishi, Maag, Rhaur a Fandango, jejichž matkou je Tanyka.

Jsem tu sama samotinka, na pastvine lesni,
kolem sily prirodni nepokryte besni.
Trocha dreva, trocha vlny,
kdo vytrhne me z te nudy?
Kolem prosla smrtka pani, vybiraje krutou dan,
nechala mi za spolecnost jenom tupou san.

Tak se nudi pastyrka, ze z ni bude basnirka.

Aniž by to kdo tušil, stalo se to, co si nikdo nepřál. Do Temného ráje se podařilo natrvalo proniknout zlu v podobě Dark Pantherů. Kdesi na dobře schovaném místě se ozývalo temné a spokojené mručení. Sám jejich vůdce našel toto velmi dobře skryté místo, tak daleko od lidí a přesto ne dost na to aby nemohli vyběhnout kdykoliv se jim zlibí. O to víc byl spokojen protože svět lidí poskytne jemu a jeho smečce dostatek potravy. Co ale pro něj bylo důležitější, že takhle bude daleko blíž ke svěmu cíli - zničit přežívající smečku Bastetů.
Teď, když se proslýchá, že bastetí smečka je oslabena, v skrytu duše zadoufal že bude mít vetší úspěch než v minulosti.
Střez se lide Britainský, jelikož nikdo neví kdy a kde je může potkat, již tu není tak bezpečno jak bývalo.

Zvu vás všechny na malý turnaj hraničářů.Podrobnosti naleznete <a href="http://www.darkparadise.cz/Forum/viewtopic.php?t=1054">zde</a&gt;.

*Sir Artuhr*

To Ticho... Bylo to nezvyklé ticho. Ano, noci zde bývají tiché. Ale Tiché? Když bychom se nad tím zpětně zamysleli, uvědomili bychom si, že ta noc byla *určena* k tomu, aby se něco přihodilo. Nebylo to jen tím, že tam byl On. Situace se prostě *měla* seběhnout tak, jak se seběhla. Proto, když venku pohladily první sluneční paprsky skalní útes, uvnitř propukla panika. Sedm. Tolik životů bylo přes noc uhašeno a tolik duší si On odnesl. Lovec Duší...

*Splněno (Leny [CoP], Mephist a Fleur)*

Nájezd na Cove

Tual'Masok vůdce hord nečistých stvoření podnikl loupeživou výpravu na městečko Cove, vyplenil místní domky a radnici. Naštestí pro místní obyvatelstvo byl značnou přesilou spojených sil hrdinů vystrnaděn, avšak samotného Tual'Masoka se nepodařilo zabít ani zajmout. Utekl za pomoci té nejsilnější magie. Jeho poslední slova byla ve smyslu,že se skryje někde v Pride, ale nikdo neví zda jeho slova nejsou falešná stejně jako zuby mojí babičky. Avšak žádná z ukradených věcí nebyla nalezena ...

*Knihovník*

(completed by Amonthia)

...uličkou klopýtala vysoká postava a hlasem, který zněl jako kameny poskakující po schodech do krypty, si stěžovala celému světu. Avšak jen velmi pozorný posluchač, který by naslouchal z bezprostřední blízkosti, by snad rozeznal některá slova, protože nezřetelná výslovnost a těžký jazyk jasně naznačoval, že postava právě vyšla z nedaleké krčmy. Kdo by se toho tedy odvážil, rozeznal by útržky slov: ...zatracení smrtelnící ...taková dřina ...bylo hodně ...raděj sestřičku nakopat... Ale je pochybné, zda by si někdo troufl, protože postavě se na rameni pohupovala velká, černá kosa.

Já Velký ork. Já mít mnoho bojovník a velký kmen. Bojovník náš kmen být silný a statečný. My zadupat černý elf do země Ha Ha Ha a my ovládnout celý sever Ilšenar. Ale bojovník potřebovat jíst a mnoho bojovník potřebovat jíst mnoho. Bez jídlo bojovník slabý a k ničemu. V náš les mnoho zvíře. Zvíře dobrý jídlo. Ale v les i parta lovec. Nebýt náš lovec, být cizí kmen. Lidský kmen. Jedna, dvě skupinka lovec. Lovec krást jídlo a ork jídlo nemít. To nebýt dobře. My vědět lovec mít tábor v údolí, my ale nevědět kde. To skrytý tábor, tajná cesta. V tábor cizí kmen mít šéf, jmenovat Thargor. Když kmen nemít šéf, pak nebýt lovec v náš les a ork mít jídlo. To být dobře. Ty najít cesta a tábor. Ty zabít Thargor šéf. Thargor bohatá šéf. On mít krásná dům ve velká město. Jedna, dvě patra. Dům čislo ... velká číslo ... tolik co prstů na obě ruka bez jedna. Ty zabít šéf a vzít dům, ork nechat jídlo. Ty spokojen, ork spokojen. To být dobře.

(Completed)

...vysoká postava zahalená do černého roucha pošitého blýskavými flitry seděla na okraji fontány. Na první pohled by to mohla snad být postava z nějaké operety, nebýt zlověstného kosiště, které vykukovalo nad jeho rameno. Kostnatým prstem kroužil ve vodě a zdálo se jako by odpočíval po krátké, ale namáhavé práci....

Odvetná akce Sabbatu se podařila. Malá skupinka upírů pod vedením několika starších členů Sabbatu nalezla podzemní průchod vedoucí rozsáhlými kryptami Vesperského hřbitova až do samotného srdce druhého největšího lidského města - Trinsicu. Skupinka vyčistila cestu pro přepadová vojska Sabbatu, která bez prolití jediné kapky krve obsadila cech paladinů, sidlo spolku Lovců Upírů.

Navíc byly řady Sabbatu rozšířeny o několik nových upírů. Síla Sabbatu stále roste a Lovcům se přes kruté vzájemné boje nedaří tomu zabránit.

Štvavá kampaň Lovců Upírů, kterou doprovází své brutální útoky proti naší rase nezůstane bez trestu. Sabbat bdí a ztrestá ty naduté červy. Každému upíru teď už snad musí být naprosto jasné, kde leží skutečné zlo. Vřed lidské světovlády na tváři světa, kterého se stačí jen dotknout a vyteče z něj odporný hnis v podobě spolku Lovců.

Bratři a sestry v krvi, necháte snad toto evidentní lidské zlo dál bez trestu? Chystáme odvetnou protiakci proti Lovcům a každý upír, který je schopen se postavit bezpráví páchaného na naší rase, bude vítán. Upír, ktrý má zájem se zůčastnit, nechť napíše na komunikační krystal Sabbatu, kde se dozví podrobnosti o místě a času konání.

Lord Razenmot, Cardinal of Sabbat

Bratři a sestry před Bohem,

stojíme na pokraji války. Po staletí jsme si hřáli na prsou hada, který celou dobu sílil a nyní se chystá zardousit lidskou civilizaci. Upíři, to plémně satonovo, nás ohrožují, silnější než kdy předtím. Tato stvoření, Bohem odvržená, duše nemající, se vlísala do naší přízně a teď se nám snaží vbodnout dýku do zad. Dosti bylo smíru s těmito pekelnými stvůrami. Buď my, a nebo oni. Lidé, nebo upíři. Lidstvo nebude v bezpečí, dokud bude po zemi kráčet jediný upír.

My, Lovci Upírů, jsme poslední linie obrany člověčenství a v tuto chvíli otvíráme své řady pro ty statečné, kteří jsou odhodláni stát po našem boku v boji za lidstvo a civilizaci. Guilda Lovců Upírů přijímá nové členy - bojovníky proti zlu vampirismu. Zájemci se mohou hlásit na komunikačním krystalu 411279591.

Lord Ignacio, Lovec Upírů

Soutěž v tamingu

Gilda DoHR pořádá soutěž o spoustu lákavých cen pro všechny milovníky zvěře ! Více informací naleznete <a href="http://dohr.lonet.cz">zde</a&gt;.

Bitva o chrám Ohně

Po dvou úspěšně vyhrných bitvách (Trinsické pomstě a obraně krypt před Lovci Upírů) utrpěli upíři Sabbatu první porážku. S cílem probudit a ovládnout síly Ohně, které by pak použily na odvetnou akci proti Lovcům, se Sabbat v nočních hodinách pokusil o náročný rituál. Rituál probíhal v chrámu ohně a na jeho ochranu bylo povoláno šestero Plamenných Stražců, kteří hlídali brány chrámu, spolu s několika desítkami upíry Sabbatu. Rituál se jim ale nepodařilo dovést do konce, neboť lidé zabili strážce, vnikli do chrámu a obřad přerušili. Sabbat tak získal jen část síly ohně. I když i ona může být nebezpečná.
Lidským bojovníkům se navíc podařilo zajmout jednoho ze starších upírů Sabbatu. Bude v nejbližších dnech eskortován do přísně střeženého vězení, kde bude vyslechnut. Lidé se chtějí dozvědět něco více o plánech Sababtu.

Přez porážku se však Sabbatu podařil přecijen jeden úspěch. Na jeho stranu při obraně chrámu se připojili čtyři pozemští upíři Liarm, Zoomaif, Temny Poutnik a Schweppes, a to přesto že se tím postavili proti obrovské přesile, která pro ně musela znamenat jistou smrt v boji. Myšlenky Sabbatu o znovuobnovení hrdosti upírů a vybudování upířího království tak zjevně nacházejí své oddané příznivce i mezi upíry na povrchu.

Rodní! Nechť vejde ve známost, co jsou lidé skutečně zač! Hnusní agresoři, zbabělí vrazi! Dnes ve spánku vyvraždili lesní tábor Caitiffů <a href="http://darkparadise.pcnative.cz/hotpics/index.php?p=pict&id=1099">(zde)…;! Takové lynčování naší rasy jako Sabbat nemůžeme trpět - oko za oko, zub za zub, krev za krev!

Lord Razenmot, Cardinal of Sabbat

-----------------------------------------------------

Potupná prohra. Temná vojska Sabbatu coby odvetu za masakr v upířím táboře napadl Trinsic. Upíři pronikli jako nůž máslem nepřipravenou obranou města a než se obránci vůbec stačili nějak zformovat, dostali se až do centra, kde přímo v srdci města před cechem paladinů naskládali na hormadu <a href="http://sabbat.wz.cz/odveta.jpg">mrtovly obyvatel</a>. Vzkaz za těmito krvavými jatkami zůstává až příliš jasný: jsme síla s kterou je nutné počítat, a za každý lidský čin proti upírům bude náseldovat krvavá odplata.

Ještě než stačila být těla obyvatel Trinsicu řádně s obřady pohřbena, byla některými lidskými bojovníky rozřezána na kousky a rozkradena či rozházena po okolí. Se zvráceným sadismem některých lidí je těžko se měřiti i upírům.

Byl spatřen potulný válečník, který všem vyprávěl o kouzelné moci bláznivého řemeslníka, který spojuje opracovavá magické zlato. "To zlato Vám opracuje kdejaký dráteník v medajlónek, kterýmž získate abnormální sílu a schopnosti." Řemeslník bloudí temnými kobkami a cestu ti jen potulný berserk může ukázat, buď vždy připraven na cestu. Rád utápí se v alkoholu. Byl spatřen v pouštích i ve vzdálených městech na novém kontinentu a všude možně i jinde ...

Za okny městské knihovny už byla tma. Starý knihovník si promnul unavené oči. Už se tešil domů, žena mu slíbila k večeři bramboračku a žalůdek se mu už svíral hlady. Když tu se ozvaly tiché kroky od vstupních dveří. "Přijďte zítra, už máme zavřeno" zavolal knihovník a vzhlédl od třídění starých knih. Pak jí spatřil. Žena v karmínové róbě s tváří příliš bledou na to aby byla lidská. A oči: hluboké, bezcitné s pohledem který se vám zaryje až do morku kosti a způsobí, že se vám rozklepou kolena. "C .. co si přejete?" zakoktal se vyděšený knihovník. Žena ho ignorovala a pohrdavě se rozhlédla po místnosti "Brak .." rukou shodila na zem řadu knih z nejbližší police. "Brak a jenom brak", na zem se poroučelo dalších tucet svazků. Pak knihovníka náhle uchopila za límec a přitáhla si ho k sobě. "Ručíš mi za to, že opis těchto pergamenů bude do týdne k dispozici ve všech knihovnách v zemi" zasyčela mu do ucha. "Ručíš mi za to tím nejcenějším co máš ..." Skoro koketně mu prstem přejela po krční tepně. Otočila se a zmizela v šeru. Před strachem paralyzovaným knihovníkem ležela na stole hromádka pergamenů. Až po dlouhé chvíli se odvážil pohnout a roztřesenou rukou si přitáhl <a href="http://sabbat.wz.cz/historie.html">svitky</a&gt;.

Ty, kdož kráčíš věčností, k tobě hovořím krvi mé krve, dítě temnoty, prokletý a zároveň požehnaný. Zastav se na chvíli a zamysli se nad světem v kterém žiješ. A ptej se. Ptej se sám sebe, bez ohledu na to, co ti vtloukají do hlavy ostatní. Proč jsi nucen poslouchat tvory, kteří jsou pouhou potravou? Proč ty, vrchol stvoření se musíš plazit u nohou něčeho, co žije pouhých několik desítek zim? Jak takoví podřadní tvorové mohou vládnout světu, zatímco ty se musíš skrývat, zapírat svou podstat, přizpůsobovat se a paběrkovat zbytky, které odpadnou od jejich stolů? Ptej se a pak se pozdvihni z bahna otroctví do kterého tě uvrhli. Každá otázka má svou odpověď a hlavně své řešení ....

*Čtvero jezdců se proplétalo mezi stromy, jeli tiše a bezespěchu. Proč spěchat, když jejich poslání dřímalo nenaplěno přes dvě tisíciletí. Poslední paprsky zapadajícího slunce se zaleskly na hrotech šarlatově rudých kopí a poté pohasly jak slunce zapadlo za obzor. Tento soumrak nemusí být jen soumrakem tohoto konkrétního dne .. může být počátkem soumraku celého věku .. lidského věku ........ Kopyta čtyřech koní zazvonila na kamenné podlaze krypt ... *

Sny .. zářivé střípky našich tužeb, přání a nadějí .... začouzené ostré střepy nočních můr, obav, slabostí a děsů .. nestálé a mihotavé utržky vzpomínek. Přichází tiše za soumraku aby je první paprsek svítání zaplašily zpět do nicoty.

Iaremiah se ve spánku blaženě usmíval "hihihi ahoj, taky tě rád vidím" zamumlal. Otočil se na druhý bok, tak tak že při tom nespadl do vody, a spal dál ....

Poslední dva dny byly plné neblahých událostí. Nejprve se fantatické sektě nekromantů podařilo z hlubin záhrobí povolat nezničitelnou armádu nemrtvých. Naštěstí byl závěrečný rituál na hřbitově Bohů, který měl armádu uvést do pohybu, přerušen. Nemrtví, kteří se tak vymkli kontrole se rozlezli po širokém okolí Yewského hřbitůvku hnáni pouze touhou po lidském mase. Nepodařený nekromantský rituál navíc nechal pootevřenou bránu do záhrobí, a tak se k původním nemrtvým legiím přidávali nové a nové zástupy zombií, lichů, duchů, kostlivců a dalších záhrobních monster. Rozpoutala se krutá bitva, vlekoucí se několik hodin. Taková krvavá jatka nemohla zůstat nepovšimnuta od bytostí, které krev, mrtvé a utrpení milují - démonů. Jejich pekelná armáda vtrhla v závěru bojů na bojiště aby rozpoutala nový kolotoč zabíjení. Lidským obráncům se podařilo nakonec zdolat i tyto pekelné hordy a zabít tři z čtyřech Pánů Pekel, kteří armádě veleli. Čtvrtému zraněnému Pekelníkovi se však podařilo uniknout a jeho pomsta na seeb nenechala dlouho čekat. Hned druhý den jeho démoni obsadili hrad Lorda Britishe. Rozpoutala se nová bitevní vřava - řinčení zbraní, výkřiky umírajících, řev démonů, zábleksy kouzel. Znaveným odílům se po dlouhých hodinách bojů nakonec přecijen povedlo démony z hradu vytlačit a dokonce proniknout do samotného pekla a zabít posledního Pána Pekel přímo v jeho sídle. Vítězství však nebylo tak sladké, neboť křehké předivo reality již nevydrželo zátěž, které bylo v tak krátkém čase vystaveno. Trhliny mezi naším světem a záhrobím či pekelnými pláněmi vedly k zhroucení časoprostoru a dvouhodinové časové smyčce.

Zřejmě doposud klidnou Britanii čekají krušné časy. Bariera, která náš svět chrání před strašlivými cizímy světy (ať už to jsou pláně pekelné či říše mrtvých) je stále tenčí a trhliny mezi světy se objevují stále častěji.