Ministerské výnosy

Nedaleko ostrovního města vede jedna cesta,kolem samý statek a však jídla je tu jistě nedostatek,každý farmář své pole hlídá,jeden obzvlášť bystrý je,jeho pole jako jediné,plné jídla je! Rozhlížej se pořádně třebas je zde i něco schované.Pod pátým melounem či dýní,pod strašákem či dřívím.

*Reginald*

Vážený lide Britainský!
Obdrželi jsme velice znepokojivé zprávy z Minocu:

"U jednoho z tamějších dolu se propadla zem a na povrch vytekla láva. Kolem této propadliny se objevily velice zvláštní sochy, které předtím nikdo nikdy neviděl.
Proto až půjdete kolem, dávejte si velký pozor kam šlapete, nikdy nevíte, zda tyto propady nebudou pokračovat a nejsme svědky probouzející se sopky! Může Vás to tam stát život."

Tyto informace nám přinesl průzkumný kraft Imrich Kalman, možná on bude vědět něco víc.

Tajuplné věci se v zemích Britanie začaly objevovat. Z monster lze extrahovat casti magie v jakých si ulomcích. K čemu však slouží nikdo neví. I když ... V hlavním měste byl pozorován kraft, který by přeci jen mohl něco vědet ...

Několik dní terorizoval Arthas lid Britainský. První naštěstí odražený útok byl proveden na hřbitov u městečka Yew. Druhý o nic méně zuživější teror rozpoutal Arthas v městečku Scara Brae, kterýžto byl také hrdiny odražen. Zřídím tedy v prvním místě útoku dočasné hlídky než shromáždím dostatečnou armádu a prosředky na vyčištění temných sil za magickou trhlinou, která se zde po prvním útoku objevila. Pokuď se ovšem najdou odvážlivci, kteří podniknou útok na vlastní pěst i tak dobře a přeji jim veškeré štěstí.

*Tirion Fordring*

Do města Minoc přicestoval starý známý řemeslník. Jeho jméno jest Rasmusen a je to jeden z mála pamětníků dob, kdy se rytíři ctností snažili najít své lordy. Proslýchá se, že vládne velmi mocnému řemeslnému umění.

Zlý červený bůh odnesl mě na svůj ostrov,počítat donutit mě chtěl,ovšem netušil, že plavat umím.
Upláchl jsem a však stalo to za to? Na divný to ostrov jsem doplaval. I když je obklopen oceánem, část z něj je přesto pokryta vyprahlou pouští.Divný to svět a však vysvětlení se mi dostalo později.
Bohyně slunce zde svůj pomník má,jistě to bude její práce.Možná pomodlit bych se měl?

*Reginald* s pomocí Trinity

Vězte lide Britanijský že dvacatého druhého dne měsíce jara a nových nadějí se narodilo 7 čilých a zdravých koťátek. Naše Velké poděkování patří těm hrdinům, kteří po našem boku čelili poslední léčce Darků, kteří se již nějakou dobu snažili najít náš úkryt a narození koťat zmařit. Jsme si vědomi toho, že jejich bezuzdnému řádění byli vystaveni i zcela nezúčatnění obyvatelé a i těm patří náš dík. Doufáme, že když nedosáhli svého cíle, zase zalezou kamsi hluboko a všichni si budeme moci vydechnout.
Koťata se narodila dvěma hrdým matkám Maurrie a Arzu, jmenovitě pak: Garf, Leth, Mailo, Niu, Solete, Tami a Than. Buďte na ně hodní, jsou zvědavá, čilá, někdy mírně přidrzlá a vůbec nic neumí.

Za klan Bagheera, Aki

Zemětřesení,

v místech, která dříve obývala ta nejodpornější monstra a která se musela stáhnout dále do podzemí, neboť tato místa obsadila cháska temných banditů a draků, se vztvořila magická brána do nových míst, která vynikla nedávným zemětřesením. Radějí nevědět, která havět se tam usadila.

...málem to přehlédl. Jen tak tak se stačil připravit a otočit se čelem k letitému nepříteli. Kdyby nezareagoval tak rychle, on by jistě nezaváhal a zaryl mu tesáky zezadu do krku. Takhle se ale zarazil a zaváhal. Stáli tam proti sobě, zdánlivě podobní a přeci tak rozdílní. Bílá a černá, dobro a zlo, jak symbolické a jak schematické.
Listopadový hleděl na tu černou hrozbu před ním a přemýtal jak se z toho vylíže. Soupeř byl silnější a mocnější a navíc ho poháněla prastará zášť. Neměl moc dobré vyhlídky, ale nehtělo se mu utíkat. Oni musí vědět, že se jim vždycky někdo postaví aby nemohli dosáhnout toho, o co se znaží. Stějně by ho pronásledoval a dohnal. Inu, zkusí ho pocuchat a pak, kdyz bude naživu, půjde varovat ostatní. Soustředil se a jak nejrychleji uměl udeřil do soupeře bleskem. Nečekal ze by to mělo nějaký účinek a opravdu - koncentrovaná energie se svezla po magickém štítu - proto zároveň velkým skokem překonal vzdálenost mezi nimi a máchl tlapou. Protivník byl ale ve střehu, zlehka uhnul stranou a chňapl velkými zuby.
Boj chvíli pokračoval ale šrámů přibývalo spíš na té dřív bílé straně, nyní notně špinavé a zakrvácené. Náhle, když Listopadový únavou trochu podklesl, se černé tělo vymrštilo a přišpendlilo ho k zemi. Ozvalo se vítězné zavrčení a rudý svit v očích se rozhořel, když napřahoval hlavu s vyceněnými tesáky aby mu rozerval hrdlo.
Ozval se zvuk připomínající tón té nejsilnější struny na citeře, následovaný svistem tak vysokým, že ho mohlo zaslechnout málokteré ucho. Ukončen byl tupým úderem a černé tělo jakoby smetla stranou silná ruka. Listopadový se škrábal na všechny čtyři a pokoušel se rychle obnovit svoje síly. Černý byl na nohách dřív a přestože mu ze zadní tlapy trčel velký šíp, bystře se otočil proti novému protivníkovi. Stál tam opodál, v zeleném, šlachovitý ranger. Přikládal k tětivě velkého luku nový šíp a ostražitě sledoval černou hrozbu, která zrovna ježila hřbet. S poraněnou nohou ho nemohla jednoduše zardousit a roztrhat, tak se rozhodla použít smrtelnou magii. Nahrbila se a v duchu začala odříkávat temnou kletbu. Než jí však mohla dokončit a spálit tak toho troufalého dvounožce na prach, udeřil do jejího boku blesk. Otřesená příšera odlétla stranou do křoví. Ozvalo se odtud jen táhlé zavytí a zvuk vzdalujicího se velkého těla.
Dvounožec a čtyřnožec stáli a hleděli na sebe.
"Jsem rád, že jsem ti mohl oplatit tvoji pomoc.", pravil s úsměvem človek a ukládal šíp zpátky do toulce.
"Co to prosím tě bylo, vždyť tě to málem sežralo?!", pokračoval.
"Díky", odvrněl Listopadový. Ještě pořád se dával do pořádku a trochu mu chyběl dech.
"To je na dlouhé vysvětlování. Ale co potřebuješ vědět je to, že jich přijde víc. Daleko víc. A budou lovit a zabíjet vše co se jim postaví do cesty. A mají cíl. Cíl kterého nesmí dosáhnout. Budeme muset spojit síly, abychom je zastavili. Rozumíš?", vložil do svého vrnivého hlasu tolik naléhavosti, kolik jí v něm bylo.
"Nelíbilo se mi to. A jestli je jich víc a chtějí někomu ublížit, máme problém. Rozhlásím to, řeknu o tom nebojácným a spravedlivým lidem. Nebudete na to sami, to mi věř! A jdu hned.", odvětil ranger rozhodně. Zvedl ruku k pozdravu a zmizel rychlým krokem v lese.
Listopadový ještě chvíli stál, čekal až dozní léčící kouzla a mezitím větřil. Zlo už bylo daleko. Ale vrátí se. Avšak nepodaří se jim to, nesmí, jen to věděl jistě...

„Rychle, položte ho sem.“ prohodila mladá klerička ke svým pomocníkům, kteří právě přinášeli jejího dalšího pacienta. „Ne, nedotýkejte se mě vy zrůdy!!“ křikl starý paladin a s bolestivým stenem sáhl rukou k pasu, kde očividně běžně nosil meč. „Vas An Nox.“ Rozhostilo se ticho. Zraněný muž s těžkým dechem, ale výrazem plným úlevy padl zpět na lůžko. „Co se vám stalo? Máte brnění úplně napadrť.“ ptala se léčitelka a zároveň obvazovala nejhlubší rány. „To ti zatracení strážci země,“ odvětil stařec a sykl bolestí když mu polila jednu ránu jasně žlutým lektvarem, „bylo jich tam víc než jsme čekali.“ Chvíli se odmlčeli. „A co tyhle hluboké rány a halucinace? Ty vám jistě nezpůsobila země ani posluhovači jiných živlů.“ řekla a pokračovala v hojení ran aniž by zvedla oči. „Jste sice velice mladá, ale očividně máte zkušenosti s monstry kraje večného ledu. Ano, nehemží se to tam pouze živly, ale i bludné duše ovládající silnou magii zde našly své místo a brání je před každým, kdo by je chtěl prozkoumat či projít.“ Zadíval se na strop a pokračoval: „ Ještě než na mě dopadlo to prokletí s halucinacemi a propadl jsem bránou ven, měl jsem pocit, že jsem tam dokonce zahlédl i jednu postavu ze starých legend. Je to asi pouze výplod mé fantazie, jen tam tak stála a mlčenlivě na mě koukala. Smutnýma očima pozorovala okolní dění a nevydala nejmenší hlásku.“ Pálivá bolest v rameni ho vytrhla ze zamyšlení. Když se podíval na své tělo, ze kterého mezitím jeho léčitelka sundala zbytky brnění, musel se podivit nad jejím umem. Rány už byly dávno zavřené a pomalu mizely i jizvy. „Už jenom chvilku a budete moci jít.“ usmála se na něj a na pár okamžiků odešla. Starý paladin však nečekal na její návrat. Rychle se ustrojil a na lůžko položil kus pergamenu se slovy: „Děkuji vám za péči. Jistě se ještě potkáme a snad vám vaši ochotu splatím. Teď vám můžu dát jen jednu radu. Pokud někdy zabloudíte do těch prokletých míst, buďte opatrná a vždycky ve střehu.“

Rozšíření stáda sněžných mustangů,

ctihodným občanům měst Britanie se dává na vědomost, že vrchní podkoní shání čistokrevného koně snežného mustanga, který by napomohl v rozšíření královského stáda. Ochotní majitelé sněžných koníků, nechť pošlou poštovního holuba (77044985). Děkujeme za pomoc.

*Správce paláce*

Záchrana frakčních guildovních kamenů,

přípravy na obsazení podzemní pevnosti odpadlíků trvaly velmi dlouho, první skupinky hrdinů se vracely s nepořízenou a doupě odolávalo nájezdům. Ale jako mravenci se hrdinové krůček po krůčku dostaváli dál a hloubš podzemím, sic za to platili nemalou daň v podobě zničených mečů, přetrhlých tětiv a roztrhaných kouzelnických knih. Asi na šestý pokus se výprava zdařila. Hlavní díky patří všem, kteří se snažili a neuspěli a i těm kteří nakonec uspěli.
Jmenovitě děkujeme Wrallu Nightmare z Order frakce a pak za Chaos bychom rádi poděkovali Tapírovi alias Tsabu. Jsme s jejich organizováním a dohledem nad akcemi proti odpadlíkům nanejvýš spokojeni a proto jim svěřujeme správu těchto frakčních kamenů do vlastnictví. Na vyzvednutí kamenů se podíleli ranger Lotr, mladičká adeptka Belinea, stálice všech výprav Erik Nighelt, převlečený clerik Reginald a překvapení večera bastet Mouschi a za to jim patří dík.Též byl vyzvednut frakční kámen guildy Loozers za neúměrného vynaložení sil válečníka Destroyer a kleričky Sungary. Jediný frakční kámen, o který nikdo ani pohledem nezavadil byl guildy Brotherhood, stal se terčem posledních přeživších odpadlíků a byl nenávratně zničen.
Těla ztracených výprav byla za pomoci magie přesunuta na hrad. Pokuď má někdo zájem si přijít o věci nechť kontaktuje vedení paláce.

*Kronikář*

Převoz kardinálova těla,

smrt kardinála zanechala na morálce společnosti nemalé šrámy a temnota pohltila jejich duše. Ale našli se hrdinové, kteří v tváří tvář zmaru a beznaději dokáží projevit tu správnou dávku odvahy a nezaleknou se výzvy, která se před ně postaví.
Plavba po moři proběhla hladce, výprava navzdory plánovanému přistání v docích Vesperu využila zkratky a vylodila se nenápadně na písečné pláži jižně od města. Odpadlíci však mají své špehy všude a výprava při vylodění byla přepadena temnými mágy a nejspíše jeden zbabělě prchnul, aby mohl připravit po cestě dál další léčku. Po vypořádaní se s odpadlíky pokračovali hrdinové skryti lesem před možnou hrozbou přepadení. Ano obavy byly oprávněné, za bažinou západně od Templářského města byl přichystán nemalý oddíl najatých vrahů. Strhla se neuvěřilná mela, kdy šipky z kuší svištěli vzduchem, vzduch byl protkán puchem z výbojů magie a řinčení mečů doprovázel řehot válečných ořů. Vrazi byli odraženi a nemilosrdně stíhani. Výprava štastně a v pořádku dorazila na okraj města, kde si hrdinové ne moc hrdinsky vypomohli městskou stráží.
Tímto děkujeme hrdinům jmenovitě: Dark Invisible, Belfur II., Tymyan, Balsamo, Pomatenec, Guldan, Bernard Black, Flashh, Apollo, Lowpower, Perseus, Bizarro.

*Sir Convoy*

Převoz kardinálova těla,

lidé Britanie, na vědomost se dává, že po smutné události, kterou bylo úmrtí našeho milobaného kardinála, se bude konat státní pohřeb. Kardinál vládl z paláce v Nujelmu, avšak narodil se v Britainu a jeho přáním bylo, aby se jeho tělo navrátilo do rodné půdy. Hledají se 12 dobrovolníků, kteří by doprovodili karavanu s ostatky kardinála a jeho cennostmi jak po moři tak i po souši.

*Lord Kerus, správce paláce*

Lide Britainský

Kardinál Jan de Rahne dnes ve večerních hodinách padl v lítém boji s odpadlíky, rozhodl se podpořit bojovníky Řádu a Chaosu v boji s tou to cháskou a tato výprava se mu stala osudnou.
Nejprve na výpravu zaútočili vrahové, kteří za úplatu pomáhájí tomu, kdo dá víc. Ti však byli na hlavu poraženi. K hordám odpadlíků a za smrt kardinála můžou tito vrazi: Filjins, Miky Mora, Loupeznik, Harwester, Boromir, Dark Fuzzy a Estelendil.

První nájezd hrdinů i přes smrt kardinála pokračoval hlouběji do nitra temných kobek. Byl však odražen, přes hustou síť pastí a temných kouzel se skupinka hrinů vedená slavným bojovníkem Chaosu Tapírem, kterému zdatně sekundoval klerik Reginald, nedokázala prokousat. Ani za velké podpory mága Řádu jménem Anarawen Elefnes a jeho druhů se nepodařilo proklouznou do hlavního doupěte odpadlíků. Nakonec se podařila vybudovat magická brána, která je o kousek blíž k cíli, ale krutou daní za to bylo zaplaceno. Mnoho hrdinů si z této výpravy odneslo šrámy na těle a hlavně na duši...

*písař John*

Lide Britainský vězte,

že včera byla vztyčena magická brána do srdce záškodných odpadlíků, děkujme skupince padlých hrdinů, kteří podnikli a životem zaplatili výpravu do hlubin odpadlické sloje, a byla tu jakási snaha o prolomení jejich obrany. Ale ne vždy je síla v množství. I přes velkou snahu mnoha hrdinů nebylo dojito k cíli. Poražena byla jen malá část armády odpadlíků. Tímto apeluji na ctihodné občany, aby připravili na den 13. či 14. v podvečer skupinku elitních bojovníků. Pošlete poštovního holuba, či zajděte do kanceláře v Nujelmském paláci.

*Jan de Rahne, kardinál*

Zápach rybiny. Těžká vlezlá mlha. Sychravo. Po soumraku...

... přístavní putyka Námořníkovo útěcha, Nujelmské doky.

"Človeče ani se mi nechce zpátky do paláce na službu, do práce. Kardinál se právě dozvěděl novinky, z Britainu. Popadl mou halapartnu a rozsekal kus nábytku. Takhle zuřit sem ho nikdy neviděl."

"Co se stalo? Se nevzpamatoval z toho nájezd odpadlíku na jeden z hradů?"

"Co na jeden, vypleněný jsou už oba. Že prej nehne prstem pro ty z těch ubohých frakcí. Dostal rezignaci jednoho leaderů a neví co dělat. Tak zuří. Do toho přišla zpráva, že druhej hrad byl popleněn a relikvie byly ukradeny. Moh prasknout."

Jane de Rahne, kardinále Britainský.
Za celou tuto nepříjemnou událost nesu plnou zodpovědnost. Jsem si vědom situace, která na dvoře Řádů panuje, avšak nejsem schopen s tím nic udělat. Proto odstupuji ze své funkce a přenechávám jí někomu, kdo si ji zaslouží. Někomu mladšímu a silnějšímu. Nechci vypadat jako zbabělec, a proto i nadále budu působit v Orderu, pomůžu získat relikvie i kameny zpět, ale už jen jako řadový bojovník.

Meggie, odstupivší leader

Nechť pokladnice přetékají hojností. A nechť něktěří jsou překvapeni tím, co si které příšera nosí v baťůžku.

*Kelkin*

Slyšte slyšte lide Britainský, nádvoří hradu Lorda Britishe bylo popleňeno, bankéřka zavražděna a relikvie uloupeny. Také guildovní kameny guild se postrádají.

Toto jasně koresponduje se stavem, který v hradu panuje. Nepořádky a zmatek. Nejednotnost a nedisciplína. Dopustil by snad Váš Lord, aby se něco takového dělo na tom dvoře? Jeho nepřítomnost není omluvou. Žádám od hlav zástupců Řádu, nebo kdo ten cirkus vede, jasnou odpověď a nějaký rozhodný akt proti odpadlíkům. Nebo budou postaveni oni sami mimo zákon.

podepsán: Jan de Rahne, kardinál Britainský a prozatimní vládce.