Questy
O Ctnostech
Hej, barde, poď sem!" zaznělo bujarým, lehce přiopilým hlasem odněkud z krčmy. Bard se otočil a podíval se, odkud hlas přišel. U stolu nedaleko něj seděli tři muži, evidentně cizinci. Jejich huňaté kožichy a šperky dávaly vědět, že nemají hluboko do měšce. Ač neměl poeta podobné lidi příliš v lásce, věda že on hluboko do měšce má, vydal se jejich směrem, aby poctil svou přítomností jejich velitele, který na něj křičel.
"Čím mohu posloužit, vážení pánové?" falešně, ale přesvědčivě se usmál bard a s tázavě pozvednutým obočím se lehce uklonil.
"Barde, chci slyšet, co jsou to ty ctnosti, o kterejch se tu furt mluví!" prohlásil s cukavým úsměvem muž. "Je to tu jakoby tím všichni byli úplně posedlí," dodal pak ke svým kumpánům, kteří mu synchronizovaně zachrochtali v odpověď.
Bard potlačil stále narůstající odpor k cizinci a s nasazeným úsměvem číslo 17 - 'Ooo pane, jste tak neskutečně vtipný' a podpořen mincí, kterou mu barbar hodil na stůl, odvětil: "Inu, můj pane, je tomu již mnoho let, co se v našem světě objevil hrdina nazývaný Avatar. Byl povoláván na výzvu Lorda Britishe vždy, když zemi hrozilo nějaké veliké nebezpečí, a když se Brittanie ocitla tváří v tvář nějaké katastrofě. Mnohokrát tak naše předky zachránil před strašlivým koncem, ale o tom vyprávějí jiné písně.
Z jedné ze svých výprav přinesl Avatar z děsivých míst svitek zvaný Kodex Moudrosti. S jeho pomocí pak společně s naším Lordem Britishem zformulovali Osm duchovních pravidel, známých jako Ctnosti, o kterých vám povím za chvíli. Povídá se, že Avatar nebyl obyčejný člověk a jen málokteří vědí, co byl skutečně zač. Zjevoval se v mnoha různých podobách, a proto byl často jako cizinec mezi svým vlastním lidem, ač byl vždy rozpoznatelný podle ankhu, svého symbolu. Někteří říkají, že mezi nás stále tu a tam chodí a bdí nad námi jako pastýř nad svými ovečkami a přináší osvětu do našich duší."
"To je ale blbost," prohlásil jeden z cizincových kumpánů a odpotácel se od stolu, z čehož druhý kumpán dostal záchvat smíchu, a zatímco poeta čekal, než bude moci pokračovat, vzal si svou v tuto chvíli již poctivě vydělanou minci.
"Ctností bylo ustanoveno osm," pokračoval bard, nepřekvapen primitivní reakcí cizincova pobočníka. "Soucit, Poctivost, Chrabrost, Pokora, Obětování, Čestnost, Spravedlnost a Oduševnění. Osm ctností založených na třech principech, kterými jsou Láska, Pravda a Odvaha. Na ctnostech je postaven celý etický řád našeho světa. Je to naše náboženství, je-li pro vás toto slovo přijatelnější, můj pane, ale pro nás to znamená spíš něco jako způsob chápání světa. Ctnosti tvoří filosofickou kulturu země, ve které žiji. Ctnosti nám říkají, co je správné a co ne a přestože ne každý je respektuje, ovlivňují život nás všech a promítají se do činností každého z nás, i těch největších vyvrhelů a zloduchů. V opozici Ctností pak existují Nectnosti. Víme, že nebýt zimy nemůže existovat teplo a bez vlhka sucho. Stejně tak Ctnosti by nemohly nikdy vzniknout, kdyby nebylo Nectností, a proto by například bez Pýchy nebyla Pokora nebo bez Zbabělosti Chrabrost.
Vše v Brittanii se točí okolo osmi ctností. Osm planet naší hvězdné soustavy bylo podle nich pojmenováno, osm měsíčních bran v naší zemi, dokonce i mágové mají osm kruhů magie, které vyučují. Existuje však ještě devátá Ctnost, Chaos, která..."
"Hm," odpověděl cizinec, který se zjevně začínal v souvislosti těch slov ztrácet a tak přerušil poetův monolog.
"Je to tedy složitý filosofický problém," dodal bard rychle, když spatřil v jeho tváři zmatený výraz.
Rozhostilo se nepříjemné ticho přerušované jen pravidelným oddechováním druhého cizincova kumpána, kterého v průběhu dlouhého bardova monologu přemohla únava.
"To je blbost," prohlásil nakonec muž v kožichu a hledaje svého druha se odvrátil od poety, čímž mu dal dostatečně najevo, že už víc o jeho služby nemá zájem. Ten se, vida že je jeho práce zde již u konce, vydal opačným směrem, co nejdál od muže, který si tak snadno získal jeho nepřízeň.
Udělal ale jen pár kroků, když jej za paži uchopila něčí silná paže. Prudce se otočil a už už se chtěl ohnat v domnění, že ho jen obtěžuje nějaký opilec, ale jeho smysly byly naštěstí rychlejší než jeho ruka. Pohlédl do modrých očí tak hlubokých, že by se v nich mohlo schovat tisíc nočních obloh plných hvězd. Chvíli do nich užasle zíral, než si uvědomil, že se to v jeho pozici moc nesluší, a tak se dle svého výcviku křečovitě uklonil a trošku přišlápnutým hlasem ze sebe vysoukal: "Rád vás poznávám, vzácný pane. Mé jméno je Halei, poeta, bard a dobrodruh, tak mi nalej a dopřej mi svůj sluch." Muž s modrýma očima se usmál. "Ehm," dodal bard.
Už je to nějaký ten pátek, co jako mladík tenhle rým vymyslel a přestože již dávno neodpovídá jeho zkušenostem a postavení, nějak se od něj nedokázal oprostit, možná proto, že se tak líbí jeho přátelům, kteří ho znají odmalička.
"Promiň, nechtěl jsem tě vylekat," odpověděl muž s modrýma očima a k bardovu překvapení nenásledovala ozvěna nebo nenadálé ticho, což by odpovídalo prvnímu dojmu, jaký na něj muž udělal.
"Nepůjdeme se na chvíli posadit?" zeptal se pak, když se mu od poety nedostalo žádné odpovědi.
Zatímco čekali, než jim hostinský přinese něco k pití, bard si mohl muže lépe prohlédnout. Oči nebyly to jediné, co by pozorovatele mohlo upoutat. Byl mohutný jako málokterý muž, kterého kdy potkal. Zahalen byl v šedém plášti, jehož kapuci měl shozenu, čímž odhaloval dlouhé světlé vlasy. Na tváři mu rostly krátké, pečlivě zastřižené a opečovávané vousy. Bylo těžké odhadnout jeho věk, protože ač byl evidentně ve skvělé fyzické kondici, na jeho tváři se již začaly objevovat vrásky. Celkově působil velmi vznešeným dojmem a urozeným dojmem.
"Tak, čímpak vám mohu posloužit?" otázal se Halei, když před něj hostinský postavil džbánek piva.
"Inu, jen jsem se s tebou chtěl seznámit. Je příjemné slyšet, že někteří lidé stále znají historii země, ve které žijí," usmál se muž. "Zaslechl jsem tvé vyprávění támhle u stolu." dodal na vysvětlenou, "...ač zdaleka nebylo úplné."
Bard zbystřil smysly. Ano, mohl cizinci vyprávět o skrytých podtextech Ctností, o Avatarových dobrodružstvích, o tom jakým způsobem se Ctnosti promítají do života všech lidí, mohl mu povídat i o Lordu Britishovi a Lordu Blackthornovi... ale ta banda prasat o to ani neměla zájem. Něco mu však říkalo, že cizinec má na mysli něco víc a byl by hřích propásnout příležitost dozvědět se něco nového.
"Mluvil jsi o ctnostech," dal se do řeči muž s modrýma očima, "o kterých víš, že jim lidé vystavěli mnoho pomníků. Všichni se snaží dosáhnout osvícení právě skrze ně. Věří, že pouhým uctíváním toho, co považují za svaté, se sami stanou něčím víc. Jak mnoho zapomněli... Zmínil ses i o Nectnostech. Jen ti nejmoudřejší si uvědomují jejich důležitost v celém tom koloběhu dění, tak jako ty."
Halei musel potlačit úsměv. Líbilo se mu, když mu muž zalichotil. Ten si toho však všiml a na chvíli ustal v povídání. "Pokračuj, prosím," vybídl ho bard.
"Co už ne každý ví, je skutečnost, že i Nectnostem byly vystavěny svatyně. Pýcha, Zbabělost, Lstivost, Opovržení, Špatnost, Hanba, Dychtivost a Odpor. Všechny tyto Nectnosti mají na světě své místo a chce-li člověk porozumět, cesta vede pouze skrze ně. Ve svatyních prý dlí tvorové z pradávných časů, strážci zrozeni z té nectnosti kterou symbolizují..."
"...a chce-li člověk pochopit, musí se s nimi utkat," dodal užasle bard.
"Ale to není vše. Mluvil jsi o další ctnosti, o Chaosu. I Chaos má svůj protiklad a tím je Útlak."
Halei byl jako v transu. Muž mu řekl tak málo, ale přece tak mnoho. Všechno to do sebe zapadalo. Honilo se mu hlavou tolik myšlenek, že bylo téměř nemožné jednu z nich polapit. "A co Strážce Ctností?" dotázal se bard nakonec.
"Ano, Srážce Ctností, říká se, že je starší než sama země," usmál se muž s modrýma očima.
"Není to tak úplně pravda. Říká se ale také, že pomáhá najít cestu těm, kteří tápou ve tmě a drží ochrannou ruku nad všemi těmi kteří Ctnostem zasvětili svůj život. V tomhle legenda skutečně nelže."
"Povíš mi, kde tohoto vznešeného muže najdu?" otázal se poeta.
Muž se pousmál, a zatímco se zvedal od stolu, položil na stůl dvě mince aby zaplatil útratu.
"Je mi to moc líto, ale můj čas se nachýlil a já musím jít. Co se týče odpovědi na tvou otázku, již jsem ti ji dal. Rád jsem tě poznal, Hali." S těmito slovy si muž nasadil kapuci a vydal se směrem ke dveřím.
"Počkej, ani jsi mi neřekl své jméno," zavolal na něj bard, ale to už byl cizinec dávno pryč.
Když muž vyšel ven, zahalila ho temnota. Byla krásná noc, taková ta chladná, ale ne moc. Noc kdy se můžete zhluboka nadechnout čerstvého vzduchu a cítíte, jak příjemně na vás jeho vlhkost působí. Na nebi svítil kulatý měsíc, ale palouček před hostincem byl ve stínu, v černém, neproniknutelném stínu, ve kterém teď slabě zářila jen tři malá světélka. Ankh na krku tajemného muže a jeho hluboké, modré oči.
Slovníček:
Tři základní principy:
Pravda (Truth)
Láska (Love)
Courage (Statečnost)
Ctnosti sestavené Lordem Britishem:
Z Lásky pochází Soucit (Compassion) a naproti němu Opovržení (Despise).
Z Pravdy pochází Poctiovst (Honesty) a jejím opakem je Lstivost (Deceit).
Ze Statečnosti pochází Chrabrost (Valour) a ruku v ruce s ní i Zbabělost (Destard).
Pýcha (Pride) je nepřítomností Pravdy, Lásky a Statečnosti a jejím opakem je Pokora (Humility).
Láska a statečnost dala vzniknout Obětavost (Sacrifice), které je doprovázeno Dychtivostí (Covetous).
Ze spojení Statečnosti a Pravdy pochází Čestnost (Honour), ale i Hanba (Shame).
Ze spojení Lásky a Statečnosti pochází Spravedlnost (Justice), ale i Špatnost (Wrong).
Oduševnění (Spirituality) je pak spojením Pravdy, Lásky a Statečnosti, stejně jako Odpor (Loth).
Chaos (Chaos) ustanovený Lordem Blackthornem stojí vedle osmi ctností. Jeho opakem je Útlak, který se pak může projevovat Zrůdností (Teratum).