<i>
Na světě existovalo jen málo věcí, po kterých Figo toužil více než po zlatě. V bohatství viděl klíč ke štěstí, ke slávě, k čemukoliv o čem snil. Co si nemohl koupit nenáviděl a chtěl zároveň. Proto se také dal, z jeho pohledu, k druhému nejvýnosnějšímu řemeslu. Tedy až poté, co se ukázalo, že pro magii nemá ani ten nejmenší ždibek vrozeného nadání. Figo byl alchymistou a dlužno říct, že docela schopným. Ale přesto, že jeho nedávno zavedená praxe začala brzy docela slušně vynášet, nebylo to dost. Figo věřil, že opravdový úspěch závisí na dobrém nápadu. Ten se mu však, i přes bezpočet probdělých nocí, stále vyhýbal. Zkoušel nápady i kupovat, ale brzy toho zanechal, když většina z těch, kteří za ním přicházeli, doufali jen ve snadno vydělaný peníz. Hlavním předmětem jeho obchodování byly zejména předměty potřebné pro běžnou denní praxi kouzelníků a všech těch, kteří byli obdařeni jakkoliv ovládat složitosti magické energie. Každou chvíli se u něj v krámu někdo takový zastavil a byl po očku závistivě sledován. Kdyby tak jen dokázal vyrobit něco, co by zisky mágů přivádělo do jeho kapsy. Takové částky už odpovídaly Figově představě o bohatství a bývaly náplní nejednoho růžového snu. Ani ne před týdnem si nechal jeden z jeho alchymistických kolegů (a rivalů) zaregistrovat dlaždici, která každého, kdo na ni vstoupil, přenesla na své dvojče, ať už se nacházelo v kterékoliv části světa. Stačilo do schránky vedle dlaždice zasunout teleportační svitek a do připojené skleněné nádobky nalít dostačující počet nápojů, obnovujících magickou energii. O tuto cestovní pomůcku byl velký zájem a den, kdy se Figo o vynálezu dlaždic dozvěděl, patřil jednoznačně k jeho nejčernějším. Následující noc spal neklidně a ve zmatených výjevech svého snu viděl mizet lidi vstupující na dlaždice, aby se zjevili u jeho postele a dívali se na něj, zatímco on spí. Ráno, když do krámu přebíral objednané zboží, dopravené z přístavu, se cítil ospale a rozlámaně. Navíc lodní doprava opět podražila a on bude muset následně zdražit také. A přesně v tento okamžik se Figovi dostavil jeho toužebně očekávaný životní nápad. Vytřeštil divoce oči, a polkl na sucho. Z náhle roztřesených rukou mu vyklouzl seznam zboží. V rychlosti zaplatil vozkovi, zabouchl za ním dveře a opřel se o ně, jako kdyby se k němu dobývala lůza ze všech přístavních čtvrtí. Pak třikrát otočil klíčem v zámku a přiskočil ke svému písařskému stolku. Z obavy aby svůj nápad nezapomněl, si jej narychlo pár slovy naškrábal na pergamen, aby pergamen v zápětí zmačkal a vhodil do plamenů krbu z obavy, že mu nápad někdo ukradne. Ten den měl na dveřích poprvé cedulku ‚ZAVŘENO‘ a až odpoledne se trošku zklidnil a začal pořádně myslet. Když se v podvečer vracel poloprázdnými ulicemi z registračního úřadu, kde si ověřil přesné znění zápisu o vynálezu dlaždic, cítil se naprosto šťastný. Po celý následující měsíc pilně pracoval, až byl první funkční výrobek konečně hotov. Podle jeho očekávání nebyly s registrací vynálezu žádné potíže. S najatou lodí odcestoval do jižních zemí, odkud se po moři ze zemědělských oblastí dopravovala většina reagentů potřebných pro sesílání kouzel. Na jihu více než týden sháněl vhodného obchodního partnera a když byly nakonec všechny potřebné smlouvy podepsány a stvrzeny svědky, nechal vyložit i svůj vynález aby poučil o jeho správné obsluze. Po návratu domů vyrobil druhý kus a umístil jej před svým obchodem. Také nechal poprvé veřejně rozhlásit co jeho vynález nabízí. Významnějším mágům rozeslal osobně napsané dopisy, ve kterých popsal funkčnost a použití svých kamenů. Na kamenech se nastaví druh požadovaného reagentu a množství. Jakmile se vhodil do zvláštního otvoru odpovídající obnos, (ze kterého se vždy příslušný podíl přeposlal do Figovi magické truhličky), daleko na jihu obdržel Figův společník objednávku, kterou zase jeho kámen teleportoval zpět k žadateli daleko na severu. Odpadly tedy náklady za lodní přepravu a zboží je vždy maximálně čerstvé. I když jsou reagenty o něco dražší, (vzhledem k nákladům na teleportační svitky a magické elixíry), kámen má skrze velká skladiště Figova společníka z centra jižní zemědělské oblasti neomezené zásoby.. Již žádné obíhání krámů a nedostatek zboží!</i>