Žijeme pánové zjevně životy v jiných světech. Ten můj se opravdu neodehrává pouze za zdmi idylických místeček jako Mecca, Cross nebo Misch Masch, přesto, že i tam někdy zajdu. Musíte si uvědomit, že tu nemáme pouze milionová města, ale spoustu městeček a nedejbože i vesnic. Vyhazovače zde nedělají svalnatí muži s nejvetším charismatem a obrovskou dávkou empatie, kteří hravě vyřeší každý drobnější problémek. Téměř nulová flexibilita pracovního trhu zde odporně zkroutí realitu do ohyzdné skutečnosti, kde odstrkovaný nakonec stejně ostrouhá, naivní sedne na lep chytrákovi, a zatímco si na člověku smlsne kdejaká havěť, jeleni se klidně pasou ... ehm, kde prestižní místo diskotékového kata dostane ten, který strávil pod činkama při poslouchání Orlíku největší dobu, řekne si o nejmíň peněz a zároveň mu nevadí, že nebude o víkendových večerech s rodinou. Tito pánové nosí po kapsách boxery a za barem mají schovanou pálku, přestože baseball nikdy nehráli, a vesmír se jim zůžil v práci na 2 otázky - "Koho?" a "přaštit moc nebo málo?" V tomto světě naopak většina "poď ven" vzniká z nepochopení, z nedorozumění, z malichernosti. Řeší se venku, ne proto, že je tam (jenom:p) víc místa, ale proto aby se do toho zatahovalo co nejmíň lidí (včetně gorily co vyhodí opravdu z clubu oba) a co nejmíň lidem to zároveň zkazilo večer. V tomto světě pokud se někdo chce prát, nechodí na taneční akce, ale raději si zajde na fotbal, protože do tanečního klubíku takového gaunera po jedné zkušenosti už víckrát nepustí (a pokud se tam opravdu poprvé dostane, vyhazovač ho opravdu vypere i s "navyučenou" ven bez toho aniž by mu bylo potřeba říkat).Duffy, Raegann píše:...Nikdy jsem se nikde neporval...jako by vetsina bitek zacinala nejakou neshodou nebo nedorozumenim...
Jou třebas jiné klubíky a každý máme právo volby. Ale v momentě když už to přestane znamenat vybrat si jinou tramvaj kterou pojedu domů, ale řešit jak se dostanu 20km domů, tak pochopíte, že je volba a volba (a volby:p)
V tomto světě pak začneš věřit v trochu jiné hodnoty než v pány v apartních černých kombinézách. Na akci nejdeš sám a víš, že tam pro sebe máš kamarády (ať už opravdové přátelé, nebo třebas jenom známé z "vesnice") a zároveň tam pro ně seš ty. Víš, že v momentě, když se stane něco co vyřešit rozumně opravdu nepůjde oni se za tebe postaví, stejně jako bys to udělal ty za ně. Některé spory prostě nezmizí bez toho aby se vyřešily.
Ano, a je to opravdu divnej, krutej svět. Ale víte jakou má výhodu oproti tomu Vašemu? V momentě, když opustíte robustní dveře toho tanečního klubu a z ruky sundáte náramek, tak .... tak se nic nezmění. Pořád za sebou budete mít své přátele a kámoše, kteří se nebudou ptát jestli máte zrovna na ten den koupenou vstupenku.
Co uděláte Vy v momentě, když někoho, koho znáte bude někde na ulici fyzicky otravovat nějakej ožralec? Co uděláte v momentě, když se vrátíte z toalety a zjistíte, že vaší slečnu tam málém obírá nějaký dacan? (ušetřme si diskuzi, zda si to nechá/nenechá líbit) Půjdete za vyhazovečem s tím, že vam ten borec balí rošťu? Jsou prostě situace, které nejdou vyřešit jinak než nějakou tou strkanicí ať už do ní jdete s tím, že vyhrajete nebo prostě z principu.
A rozhodně si o mě nemyslete, že jsem nějaký bitkař nebo snad hooligen. Taky se peru poměrně nerad. Možná proto, že taky semtam dostanu po čumáku:)
Druhak: mozna to zni neuveritelne, ale i ve mestech vetsich nez malo- existuje pratelstvi a spolehlivi lide. Uprimne nepovazuji preklasifikovani otazky pobytu: malomesto / velkomesto na otazku hodnoty: absence / existence za rozumne a relevantni. Pokud se samozrejme citis kvuli mistu sveho pobytu jako z jineho sveta, pak to tezko muzu rozporovat, ale nevidel bych to tak polarizovane.
